ČR, Lošany: po válečných stopách - VIDEO

Malá nenápadná obec Lošany, ležící asi sedm kilometrů od Kolína, si dovede získat sympatie projíždějících celkem snadno. Proč? Disponuje totiž řadou zajímavých zastavení spojených s klíčovými momenty české historie. A jak známo, historie se opakuje a ten kdo jí nezná, jen těžko se zorientuje v budoucnosti. Proto by Lošany, obec s hrstkou obyvatel, měly patřit k zastávkám, kde člověk čerpá vědomosti – třeba o už zmíněné slavné bitvě u Kolína, o rodákovi generálu Josefu Mašínovi nebo o místní tvrzi.

Bojovalo se na mnoha místech okolo Kolína

Číst o dávných bitvách, nebo si snad hrát na vojáky? Není nic jednoduššího, než se na místo, kde proběhla bitva u Kolína vypravit osobně a nasát tak atmosféru bitevní vřavy, kdy se mísí horká vojenská krev s úrodnou půdou rovinatého Polabí.

Tam, kde kdysi padaly hlavy, a stál polní lazaret, se dnes kolem kostela svatého Jiří ve stínu statných listnáčů schovávají hroby padlých. Na místě, kde teď hned vedle hřbitova stojí dům, býval lazaret.

Bitva samotná se ale pochopitelně odehrála na mnohem větším území, než je místo v Lošanech, které boje připomíná dnes. Pomník bitvy u Kolína najdete třeba také nedaleko vísky Křečhoř, kde probíhaly nejprudší boje, nebo na vrchu Bedřichov. Památníčky ale najdete prakticky v celém okolí Kolína.

Bitva u Kolína – nejvýznamnější v sedmileté válce

Mezi lety 1756 a 1763 zuřila sedmiletá válka, nebo chcete-li třetí válka slezská. Tehdy se tu utkalo neuvěřitelných 54 tisíc mužů na straně císařsko-královské s 36 tisíci pruskými vojáky. Asi nebude složité spočítat, čí vojska měla převahu. Jestli početnější rakouské vojsko vedené polním maršálem Leopoldem Daunem, jehož povolala Marie Terezie, nebo „Prušáci“ krále Fridricha II.

No, a o co vlastně v bitvě šlo? Především tedy o život, protože mrtvých nebo zraněných bylo dohromady víc než 60 procent. Z dlouhodobého hlediska šlo ale o nejvýznamnější bitvu sedmileté války, protože její výhra vrátila monarchii ztracené sebevědomí a čest a oživila také naději v dalších bojích o nadvládu nad Slezskem. Fridrich navíc vzdal obléhání Prahy. Den vítězné bitvy, 18. června 1757, byl označen jako „den zrození monarchie“.

Jak v době bitvy vypadaly Lošany? Byly jedním z nejsmutnějších míst, protože právě tady byl lazaret a také zmiňované hromadné hroby, kde místní pochovali víc než 1200 vojáků. Lošanští se také podíleli na péči o raněné a svážení padlých z okolních bojišť.

Mašín bydlel vedle lošanské tvrze

Kromě zcela zásadních událostí spojených s bitvou u Kolína, jsou Lošany zajímavé také tvrzí, která tu stojí. Nebýt ale 17 metrů vysoké kamenné věže, člověk by památku z druhé poloviny 14. století snadno přehlédl. Tehdejší sídlo vladyků z Lošan bylo postaveno z domácího lámaného kamene, a k obývání sloužilo druhé, třetí a čtvrté patro. Tvrz dnes patří soukromému majiteli.

Jen pár kroků od tvrze je další ze zajímavých zastavení Lošan, a to rodný dům prvorepublikového podplukovníka Josefa Mašína, neúnavného vojenského rebela, který měl kvůli svému temperamentu problémy všude tam, kam vkročil. Osudným se mu stalo napojení na odbojovou skupinu Tři králové, která za druhé světové války vysílala tajně depeše do Londýna. Při jedné akci ho zatklo gestapo a roky mučilo a vyslýchalo. Mašín byl jedním z mála, který se bránil rukama i po svém zatčení. Své spojence nikdy neprozradil. Zemřel po atentátu na Heydricha v roce 1942 zastřelením na pražské Kobyliské střelnici. Za hrdinství byl Mašín in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora v roce 1995.

Text/foto/video: Klára Svobodová