ČR, Mnichovo Hradiště – zámek: sídlo Valdštejnů - VIDEO

Přesto i ve všední, předprázdninový den, oranžovo – bílá obrovská budova hradišťského zámku dokázala přilákat desítky návštěvníků. Procházejí se po zámecké zahradě nebo šmejdí po zatuchlých místnostech a pídí se po střípcích historie. Učitelka vytáhla svou třídu ven – právě do zámecké zahrady, to aby dětem zpříjemnila poslední školní dny. Ve městě podivně zamotaném, jakým je Mnichovo Hradiště, zůstává místní zámek jedním z nejpříjemnějších míst vhodných k relaxaci, navíc provoněným kulturou a bohatou historií.

Zámecké zákazy

Spoustu zajímavých restrikcí s sebou nesou pravidla, která stanovila zámecká správa. To, že tam volně nesmí pobíhat psi, asi nikoho nezarazí. Absurdní je ale zákaz žvýkání žvýkaček nebo pití v interiéru, mluvení při výkladu průvodce nebo jen pouhé vzdálení se od jeho osoby, může prý být důvodem k vykázání ze zámku. Lepší je asi zůstat venku, kde se člověk přece jen cítí trochu svobodnější. Tam je zakázáno jen táboření, vylepování plakátů a plašení zvěře. Nutno podotknout, že o zvěři nemůže být řeč. Z ptáků jsme ale zahlédli datla. Vypadal spokojeně, nikoli poplašeně. V zahradě tedy snad všechno klape podle daných pravidel.

Celkem jednoduchá historie – Valdštejn a Valdštejn

Bíle natřené lavičky, rozkvetlé růže, posekaný trávník a spousta lidí, kteří se o zahradu starají. Kmitají s hadicemi sem a tam, aby v horkých dnech udrželi zeleň zelenou, a oranžovo – bílá fasáda barokního šlechtického sídla tak mohla dostatečně vyniknout.

Původní renesanční stavbu získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Byl to vojevůdce, navíc s přívlastkem slavný, a tak to neprovedl jinak než konfiskací. Násilně zabavený majetek pak rodu Valdštejnů patřil řadu dalších staletí. Když holt přijde ke slovu armáda, prostor pro diplomacii se povážlivě zužuje.

O roku 1696 historici mluví jako o nové epoše tohoto architektonického díla. Tehdy do Mnichova Hradiště přišel další z rodu Valdštejnů - Arnošt Josef a na zámku nad městem začal s rozsáhlou přestavbou. Za neuvěřitelných 30 let stavebních prací vyhnal budovu o "štok", nechal přistavět další část, ke které patřila, a vlastně dodnes patří, hodinová věž v průčelí zámku. Nechal postavit maštale, oranžérii, a sala terrenu (pozn. red. otevřená architektonická stavba). V prvním patře, v rozích budovy najdete to, co byste tam asi nehledali - zámecké divadlo a přijímací sál.

Text/foto/video: Klára Svobodová