ČR, Mšeno: vstupní brána do Kokořínska – VIDEO

Ze skanzenu vzniklo příjemné městečko

Není to tak dávno, co bylo Mšeno považováno za skanzen – bohužel skanzen doby ne příliš slavné, komunistické. Dnes by se v samotném historickém centru města našla už jen taková prodejna televizorů, v jejíž výloze, ba ani na vystaveném zboží, se od roku 1989 nic moc nezměnilo.

V kontrastu této prodejny Elektro, stojí prakticky celé historické jádro města Mšeno tvořené náměstím Míru a krátkou Masarykovou ulicí vedoucí ke kostelu sv. Martina. Dnes objevíte Mšeno v novém a přece starém designu připomínající slavné časy první republiky. V novém kabátě se město představilo lidem teprve roku 2012.  

Dominantou náměstí zůstává radnice – budova postavená roku 1842, později pak o něco zvýšená a přestavěná do neogotického stylu. V prostorách radnice se kromě úředníků a starosty nachází také městské muzeum zaměřené na mšenské cechy. Ve stejné budově najdou turisté také oblíbené Íčko, které nesmí ve městě známém také jako vstupní brána do Kokořínska chybět.

Hned vedle radnice stojí cukrárna U Živných a Měšťáků, která je zařízená pěkně postaru. V příjemné prvorepublikové atmosféře si tak její hosté mohou vychutnat nejrůznější sladkosti. Jen zmrzlina, která se dá koupit také u okénka je taková nějaká uměle chutnající. A to i přesto, že zvýrazněná počáteční písmena názvu cukrárny, dávají dohromady skoro alarmující sousloví Uživ mě, možná by i ta točená „zmrzka“ měla stát za to. Ale nakonec o to zas tak nejde. Aspoň to tak vypadá.

Na pískovém podkladu, odborně zvaném mlat, který měl za úkol zpřístupnit náměstí ze všech stran, tak aby se dalo křižovat libovolnými směry, bublá městská kašna. Jako každá jiná má za úkol o něco víc zpříjemnit atmosféru mšenského náměstí. A podle počtu lidí, kteří se kolem ní shromáždili, se záměr radních zdařil. Na udusaném písku, který je ale trnem v oku mnoha místních, kromě všeho jmenovaného stojí také barokní sousoší a několik mladých národních stromů – lip.

Opravdovou raritou Mšena je cena parkovného. Za hodinu stání na náměstí řidiči zaplatí pětikorunu, za půl hodiny pak jen dvě "kačky". A tak není divu, že každý, kdo odchází od parkovacího automatu, se usmívá – někdo nad uspořenými penězi, jiný nad podivností místa, kde i dvoukoruna má svou hodnotu.

Lázně očistné – nejstarší v ČR

Co ale určitě stojí za zmínku, to jsou městské lázně, známé coby nejstarší v republice. Tam je totiž v létě zaručeně živo. A ceny? Ty jsou podobně jako všude ve Mšeně lidové. I když vás tam prý spolehlivě zavedou cedule, je lépe se místních zeptat na cestu. V uličkách vedoucích nahoru dolu se snadno ztratíte.  

V den, kdy jsme Mšeno navštívili, se teplota přehoupla přes 30 stupňů Celsia, ale kolem bazénu olympijských rozměrů a s azurově modrou vodou bylo spíš prázdno. Asi jsme měli štěstí, protože obyčejně prý není kde zaparkovat. Plac před plovárnou většinou okupují auta s pražskou poznávací značkou. Pro Pražáky je zjevně koupačka v atmosféře třicátých let minulého století skutečným požitkem.

Všude po stěnách visí dobové fotografie a tak není složité porovnat třeba modely plavek a plavkyň současných s těmi pamětnickými. Z obrázků je také patrné, jak se rekonstrukce budovy a vlastně celého areálu památkářům zdařila. Kromě skluzavky vše věrně kopíruje staré dobré časy. V době, kdy koupelny nebyly samozřemou součástí obydlí, lázně fungovaly, ne jako léčebně, ale jako očistné. V budově, která je dnes považována za architektonický skvost, bylo několik koupelen. Jako ukázka dnes poslouží jen jedna jediná opatřená cedulkou „Původní koupelna“.  

Text/foto/video: Klára Svobodová