ČR, Želízy: Čertovy hlavy - poklady kokořínských lesů - VIDEO

Po pravdě neexistuje moc důvodů proč v Želízech zastavit, jeden ale přece - a tím je dílo sochaře Václava Levého. A tak jestli chcete vyrazit po jeho stopách, oblečte se do přírody. Levého sochy totiž nenajdete na náměstí, jak to tak většinou bývá, a které i tak v Želízech chybí, ale v borových lesích, pro tento den, provoněných horkým jarním vzduchem.

Tak tahle modrá je fakt hustá…

I malé děti by zvládly krátký výstup k nejznámějšímu Levého výtvoru – k Čertovým hlavám. Z malé návsi „obrandované“ nápisy o psích výkalech vede vykáceným lesem modrá turistická značka. Je jí označena snad jakákoliv možná i nemožná odchylka z trasy, což na místě otevřeném jako dlaň působí až komicky. Jestli někde v republice chybí na důležitých křižovatkách modré turistické značky, pak se zaručeně přestěhovaly sem do Želíz. Aspoň to tak vypadá. Na obhajobu těch, co cestu značili, je třeba říct i důvod. Vykácený les by totiž měly nahradit nové stromky a jejich majitel si přirozeně nepřeje, aby v budoucnu nevyrostly nebo vyrostly bez špiček a větví, protože na ně někdo v mládí šlápnul.  

Jsou turisti a turisti

Jenže i přes všechna možná opatření, existují turisti a turisti. A naneštěstí pro Čertovy hlavy a budoucí les pod nimi, je takhle rarita dostupná až příliš snadno, takže hlavně těm turistům, kterým příroda nic moc neříká. Poházené papírky kolem pískovcových skal, dostupné vyhlídky a příjemného osamoceného místečka, nejsou ničím zvláštním. Stejně tak jako vyryté monogramy a různé nesmysly v tisíc let starém pískovci. Bohužel.

Pomineme – li přítomnost odpadků, pak jsou Čertovy hlavy skutečně skvostným dílem. Bylo by logické, kdyby představovaly samotný název. Pro povahy línější přemýšlet to prostě čertovy hlavy jsou, mnozí ale dílo pečlivě vytesané do pískovce vidí jinak – třeba jako naštvané chlapy, čarodějnice nebo bůhví co ještě. V každém případě jsou to přísné bytosti, co bdí nad spořádaným životem celé vesnice, a podle míst, kam až je možné dohlédnout, snad i celého středočeského hejtmanství. Podle legendy měly ale Čertovy hlavy znázorňovat povahu liběchovských lidí.

Kuchař sochařem

Václav Levý (1820 – 1879) pracoval kdysi jako kuchař na liběchovském zámku, a tak je možné, že naštvaný z práce chodil po okolních lesích a ventiloval své emoce a zároveň tak dával průchod své fantazii. Jeho obrazotvornost se totiž jen těžko mohla promítnout v knedlících servírovaných na panský stůl. Asi devět metrů vysoké Čertovy hlavy byly vůbec prvním dílem Levého, pozdějšího učitele slavného Josefa Václava Myslbeka. Nejsou zdaleka ale jedinou stopou po tomto obdivuhodném umělci.

V kokořínských lesích ukryl Levý ještě řadu svých dalších děl – Harfenice a Had, Mordloch a Sedm chlebů, Blaník a jeskyně Klácelka. Budete – li po nich pátrat, dá se skoro garantovat, že strávíte příjemný den.

Text/foto/video: Klára Svobodová