Dobříš

Přímo ve městě se nacházejí rybníky Papež a Koryto. Výraznou dominantu města tvoří dobříšský zámek s francouzským a anglickým parkem patřící stejně tak jako Dobříš rodu Colloredo-Mannsfeld.

     Podle legendy bylo město Dobříš založeno Dobřichem, jedním z vladyků praotce Čecha. První písemné zmínky ze 13.století zmiňují Dobříš jako královský lovecký dvorec. Ve 14. a 15. století patřil šlechtickým vlastníkům, nejdříve Rožmberkům a poté Štěpánovi z Tetína. Za Jana Lucemburského byla Dobříš označována jako trhová ves a patřila opět do rukou krále. Na městečko nechal Dobříš povýšit Václav IV.

     Husitské války znamenaly konec rozvoje a úpadek. V roce 1569, kdy byla městečku vrácena všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským, císař Maxmilián II. povýšil Dobříš na město s městským znakem a hospodářskými výsadami. V této době je připomínána židovská obec a nejstarší náhrobky  z dobříšského židovského hřbitova jsou právě z této doby. Za hejtmana Oldřicha Doudlebského z Doudleb a vlády císaře Rudolfa II. se zde po tři roky chovali dokonce velbloudi.

     Definitivně se od královské koruny odtrhla Dobříš v roce 1630, kdy byla odkoupena hrabětem Brunem z Mannsfeldu. Neblaze se na městečku podepsala třicetilétá válka, po které ale mohla Dobříš už jen bohatnout a rozvíjet se (byla založena železná huť, která vytvořila pracovní příležitosti).

     Počátkem 18.století byl rozkvět města pozastaven morovou epidemií a velkým požárem. V roce 1745 začala dvacet let trvající stavba honosného pozdně barokního zámku, inspirovaného vídeňským Schönbrunnem. Když v roce 1780 vymřeli Mannsfeldové po meči, vyženil Dobříš František Colloredo a tím vznikl rod Colloredo-Mannsfeld. V té době začala stavba kostela na místě zbořené loretánské kaple, který byl zasvěcen Nejsvětější trojici.

     19.století obohatilo Dobříš o novou empírovou radnici, zřízení poštovní stanice, telegrafního úřadu a železnice ji v roce 1897 spojila s Prahou. V roce 1853 byla Dobříš oficiálně povýšena na město s 3000 obyvateli a ještě před tím se stala sídlem okresního soudu. Nejvýznamnějším odvětvím místního průmyslu byla rukavičkářská živnost. Ve 20. století zde byly postaveny Rukavičkářské závody Dobříš a továrna na kovovýrobu. A toto století vůbec znamenalo velký průmyslový rozvoj.

PAMÁTKY

     Nejvýznamnější památkou Dobříše je zámek Colloredo-Mannsfeldů, postavený v letech 1745-1765. V roce 1942 byl vyvlastněn německu říší, v dobách komunismu sloužil jako sídlo Československých spisovatelů a v roce 1998 vrácen do soukromého vlastnictví. Dnes je otevřen celoročně široké veřejnosti. Součástí zámku je i anglická a francouzská rokoková zahrada a přímo v zámku sídlí městské muzeum.

     Za doby Františka Colloredo-Mannsfelda byl naproti zámku v letech 1791-1797 postaven Františkem Josefem Moravcem kostel Nejsvětější Trojice.

     Kostel Povýšení sv. Kříže založený Oldřichem Doudlebským z Doudleb. V 17. století byl opraven a používán Mannsfeldy jako rodinná hrobka.

     Židovský hřbitov - nejstarší náhrobek pochází z poloviny 17.století. Rekonstrukce po 2.světové válce proběhla v 80.letech a nyní je možná prohlídka na základě telefonické domluvy se správcem objektu.

     Vargač - vznikl na místě hradu z poloviny 14.století. Karel IV. ho nechal přestavět na kamenný hrad, poté byl několikrát poničen i opravován. Sloužil jako fara, v době Mannsfeldů jako sýpka a nyní je ve vlastnictví soukromé osoby a není přístupný veřejnosti.

Text: Markéta Řandová

Foto: Klára Svobodová