Mělník: místo patriotů - VIDEO

Průmyslová zóna na periferii, paneloví fešáci, v nichž se dá byt 2+1 koupit za něco málo přes milion korun a tak nějak všechno, co k pravému středočeskému městu nedaleko Prahy patří.

Všední mělnický den se výrazně neliší od života v jiných dvacetitisícových městech. Všechno podstatné se odehrává v centru. Také turisté, kteří se do Mělníka vypraví za poznáním, míří rovnou tam. Pravdou ale je, že samotné historické jádro s několika zajímavými uličkami, pestrobarevným náměstím Míru a neopomenutelnou vyhlídkou na okolní krajinu a téměř magický soutok, na první pohled nenabízí příliš.

Lákadla viditelná a méně viditelná

Spoustu lákadel je vidět už z dálky, spousta jich je ale ukryta v nejrůznějších zákoutích města. Třeba středověká studna na náměstí, ale hlavně pak 150 metrů dlouhá podzemní chodba pod svahem, kde od pradávna zraje vinná réva, je ukryta dokonale. Kdysi přísně tajné úkryty jsou ale naštěstí dnes z velké části odtajněny a zpřístupněny všem, kdo o ně jeví zájem - i nejširší česká studna.  

To, co lidi do Mělníka ale táhne už z dálky, je místní vyhlídka hned u zámku, kostnice a věž chrámu svatého Petra a Pavla. Od náměstí stačí jen pár kroků a můžete se nechat uchvátit kouzelným pohledem na kopce Českého středohoří, posvátnou horu Říp a Labe s Vltavou. Řeky se v mělnickém podzámčí přátelsky pojí v jeden říční tok, aby pak pod jménem Labe, protnuly Německo, a pak se rozpustily ve vodách Severního moře. Pro Čechy je tohle místo, protkané vinohradem, skoro posvátné. Nejvíc se jich v Mělníku schází při podzimním vinobraní. Vůbec první slavnosti vína se tam konaly roku 1911.

„To je ale asi jediná akce, kdy město ožívá,“ stěžuje si mladá majitelka obchodu se sportovním oblečením. „Je tady nuda. Lidi hodně jezdí do Prahy, kde jsou schopni strávit i celý víkend nakupováním v obřích obchoďácích. Vždycky, když je v centru nějaká akce, přijde tam jen pár lidí. Je to smutné,“ krčí rameny a doufá, že se přízemní život místních obyvatel změní k lepšímu.

Apatie vůči historii je v Mělníku vyloučená

Faktem je, že na krásnou kulisu historického centra si člověk zvykne rychle a pak už jí tolik nevnímá. Nevšímá si architektury svých předků a netěší se z toho, že podloubím, které tam stojí stovky let, může jít do práce. Zapomíná se dívat kolem sebe a mnohdy ani nepátrá po tom, kdo kdysi stál u zrodu jeho města. V případě Mělníka je takový druh apatie ale naštěstí skoro nemožný.

O rozkvět města se zasloužil Karel IV. Jeho jméno proto nesou ulice, a po slavném panovníkovi je pojmenován i mělnický vinohrad. Právě Karel IV. totiž Mělník prohlásil za královské věnné město a dal základ tradici vinařství, když nechal do oblasti nedaleko Prahy z Burgundska a Champagne přivézt vinnou révu.

Vinobraní je daleko a tak se dnes o Mělníku mluví a píše hlavně ve spojitosti s výstavbou nové kanalizace, za kterou se město chystá zaplatit přes 200 milionů korun. To, ale nás turisty příliš neohromí. Dalším horce diskutovaným tématem, pro cestovatele mnohem zajímavějším než kanalizační systém, je možné obnovení osobní lodní dopravny na historické labské trase. Lodě z litoměřického přístavu tak možná už v létě propojí Děčín s Mělníkem. Nechme se překvapit!

Text/foto/video: Klára Svobodová