Příbram

Příbram se nachází pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol dosahuje výšky 865 m a leží jen necelých 10 kilometrů od centra města. Průměrná nadmořská výška města je 502 m. Jeho celková rozloha činí 33,41 km². Městem protéká řeka Litávka a Příbramský potok, na kterém se přímo v centru města nachází několik rybníků. Vodní plochy zde zabírají 37.7 ha, což je 1,1 % rozlohy města. Po těžbě se v okolí města nachází spousta hromad vytvořených vytěženou zeminou, ze kterých se zatím podařilo zkultivovat jen několik, které byly v centru města.

První písemná zmínka o existenci tohoto města pochází z roku 1216, kdy byla Příbram majetkem biskupství a později arcibiskupství. V 13. století zde započala těžba stříbra. Práva města Příbram obdržela v roce 1406 od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Od roku 1431 byla majetkem českých králů a roku 1579 byla jmenována královským horním městem. Rozvoj hornictví pokračoval, v 18. století bylo zřízeno pět hlubinných dolů u Příbrami a v Březových Horách. V roce 1875 byl v dole Vojtěch poprvé zaznamenán světový rekord dosažení hloubky 1000 m. V roce 1892 následovala tragédie v podobě vyhoření Mariánského dolu, při které přišlo o život 319 horníků. Příbram se až do 20. let 20. století řadila mezi nejmodernější důlní revíry. Za druhé světové války se na území Příbrami a v jejím okolí nacházelo hodně partyzánů, kteří pod vedením kapitána Olesňského město osvobodili. Poslední výstřely zazněly v nedalekém Slivenci až 11. května 1945. O den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu. Roku 1950 byly k Příbrami připojeny také Březové Hory. Za socialismu vzrostl význam města hlavně díky těžbě uranu, který se používá jako palivo v jaderných elektrárnách. V 50. letech byly doly součástí táborů pro nucené práce. V 80. letech 20. století se zde začalo hornictví potlačovat, čímž nastal veliký ekonomický zlom. Železnice byla do Příbrami zavedena roku 1875 a dnes má hlavně průmyslové využití. Nachází se zde také malé letiště, které se používá převážně ke sportovním účelům.

Nad městem se nachází poutní místo Svatá Hora, jehož součástí je barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm. Ve městě na Náměstí Tomáše Garrygua Masaryka se nachází kostel sv. Jakuba z roku 1298, Městský úřad a zámeček Ernestinum ze 14. století. Na příbramském hřbitově se kromě ostatků horníků nachází také pomník zemřelým při již zmiňovaném požáru v Mariánském dole.

Příbramskými doly se inspirovalo mnoho básníků a spisovatelů jako například Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil, František Geller nebo Jan Drda.

Text: Ondřej Barták

Foto: Wikimedia Commons, ŠJů, č.2, Václav Bešťák, č.2, Honza Groh