Chýnovská jeskyně: nejstarší jeskyně?

Dosud objevený vícepatrový podzemní systém tvoří několik úrovní chodeb a síní, které jsou mezi sebou propojeny strmými chodbami a komíny.

Jeskyně vznikla erozní činností podzemního toku v souvrství hrubozrnných krystalických vápenců, které mají odlišné složení, vlastnosti i barvu. Je zpřístupněná od roku 1868 a patří k nejstarším veřejnosti zpřístupněným jeskyním v České republice.

Jeskynní systém kopíruje tektonickou stavbu masivu. Severojižní chodby mají stejný sklon s vápencovými vrstvami. Kříží se s příčnými poruchami, které jsou strmé a prostupují patra horizontálních prostor, vedoucích od západu k východu. Přestože jeskyně je řazena mezi krasové, postrádá klasickou sintrovou a krápníkovou výzdobu. Nachází se zde erozní a korozní tvary vzniklé tekoucí vodou a chemickým rozpouštěním minerálních sedimentů horniny. Evorzní tvary vznikly vymíláním balvanů unášenými říčním tokem.

Prvky výzdoby:  

- erozní, evorzní a korozní tvary různé barevnosti hornin

- morfologicky proměnlivá žebra, hrany a žlaby

- bílé sintrové povlaky s drobnými pisolity

- drobné náteky v komínech

- stalaktity a stalagmity v Souběžné a Malovecké chodbě

- drobné záclony, stalaktity a stalagmity v Malovecké chodbě doplňují zejména pukliny a

   styky vápenců s nekrasovými horninami

Horní patro tvoří Vstupní chodba (vchod do jeskyně), Nepravý vchod a Příkrá chodba.

Ve druhém patře se nachází Lepivá chodba, Spojovací chodba a větve Souběžné chodby.

Třetí patro představuje Chodba Slavníkovců a Malovecká.

Nejnižší trvale zatopené patro vytváří chodby Twistu, Kaskád a Homolova jezírka. Nejníže nalezené podlaží je nejrozsáhlejší částí systému. Touto úrovní protéká podzemní tok, nebo je zcela zatopena. Voda vystupuje až z 45 metrů hlubokého sifonu na východě jeskyně. Vodní pramen se poté ztrácí na západním konci systému v odtokovém sifonu.

Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE

Zajímavosti:

- objevena 14.7.1863 v selském Jůzově lomu

- od roku 1726 zde stávalo mnoho malých selských pecí k pálení vápna ( těžba je však možná

   odvodit z historických pramenů již v 15 století) Odtud pramení název Pacova hora, původně

   Pecová hora.

- nová Chýnovská jeskyně byla odkryta v lomu a ihned zničena těžbou v roce 1962

- kvalitní vápno z Chýnovské jeskyně bylo údajně používáno zejména štukatéry na honosné

   omítky v Praze a Vídni

- v Pacově hoře s Chýnovskou jeskyní bylo doposud nelezeno přes 60 popsaných 

   minerálů (např. opál, kyanit, mastek, andezín, titanit a další), z nichž více než třetina byla

   nalezena přímo v jeskyni

- stalaktity v této jeskyni nepřesahují 10 cm

- největší dochovaný stalagmit měří 157 cm a je uložen v Blatském muzeu v Soběslavi

- celková délka jeskynního systému je přes 1200 metrů

- délka zpřístupněné trasy je 220 metrů

- teplota v jeskyni se pohybuje v rozmezí 5 až 8 °C

- jeskyně slouží jako zimoviště letounů: dodnes je největším známým přirozeným zimovištěm

   netopýra řasnatého, velkého, vodního a netopýra ušatého

Text: Tereza Flašková

Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv