Chýnovská jeskyně: nejstarší jeskyně?
Dosud objevený vícepatrový podzemní systém tvoří několik úrovní chodeb a síní, které jsou mezi sebou propojeny strmými chodbami a komíny.
Jeskyně vznikla erozní činností podzemního toku v souvrství hrubozrnných krystalických vápenců, které mají odlišné složení, vlastnosti i barvu. Je zpřístupněná od roku 1868 a patří k nejstarším veřejnosti zpřístupněným jeskyním v České republice.
Jeskynní systém kopíruje tektonickou stavbu masivu. Severojižní chodby mají stejný sklon s vápencovými vrstvami. Kříží se s příčnými poruchami, které jsou strmé a prostupují patra horizontálních prostor, vedoucích od západu k východu. Přestože jeskyně je řazena mezi krasové, postrádá klasickou sintrovou a krápníkovou výzdobu. Nachází se zde erozní a korozní tvary vzniklé tekoucí vodou a chemickým rozpouštěním minerálních sedimentů horniny. Evorzní tvary vznikly vymíláním balvanů unášenými říčním tokem.
Prvky výzdoby:
- erozní, evorzní a korozní tvary různé barevnosti hornin
- morfologicky proměnlivá žebra, hrany a žlaby
- bílé sintrové povlaky s drobnými pisolity
- drobné náteky v komínech
- stalaktity a stalagmity v Souběžné a Malovecké chodbě
- drobné záclony, stalaktity a stalagmity v Malovecké chodbě doplňují zejména pukliny a
styky vápenců s nekrasovými horninami
Horní patro tvoří Vstupní chodba (vchod do jeskyně), Nepravý vchod a Příkrá chodba.
Ve druhém patře se nachází Lepivá chodba, Spojovací chodba a větve Souběžné chodby.
Třetí patro představuje Chodba Slavníkovců a Malovecká.
Nejnižší trvale zatopené patro vytváří chodby Twistu, Kaskád a Homolova jezírka. Nejníže nalezené podlaží je nejrozsáhlejší částí systému. Touto úrovní protéká podzemní tok, nebo je zcela zatopena. Voda vystupuje až z 45 metrů hlubokého sifonu na východě jeskyně. Vodní pramen se poté ztrácí na západním konci systému v odtokovém sifonu.
Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE
Zajímavosti:
- objevena 14.7.1863 v selském Jůzově lomu
- od roku 1726 zde stávalo mnoho malých selských pecí k pálení vápna ( těžba je však možná
odvodit z historických pramenů již v 15 století) Odtud pramení název Pacova hora, původně
Pecová hora.
- nová Chýnovská jeskyně byla odkryta v lomu a ihned zničena těžbou v roce 1962
- kvalitní vápno z Chýnovské jeskyně bylo údajně používáno zejména štukatéry na honosné
omítky v Praze a Vídni
- v Pacově hoře s Chýnovskou jeskyní bylo doposud nelezeno přes 60 popsaných
minerálů (např. opál, kyanit, mastek, andezín, titanit a další), z nichž více než třetina byla
nalezena přímo v jeskyni
- stalaktity v této jeskyni nepřesahují 10 cm
- největší dochovaný stalagmit měří 157 cm a je uložen v Blatském muzeu v Soběslavi
- celková délka jeskynního systému je přes 1200 metrů
- délka zpřístupněné trasy je 220 metrů
- teplota v jeskyni se pohybuje v rozmezí 5 až 8 °C
- jeskyně slouží jako zimoviště letounů: dodnes je největším známým přirozeným zimovištěm
netopýra řasnatého, velkého, vodního a netopýra ušatého
Text: Tereza Flašková
Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv
Diskuze u článku (0) |