ČR, Brdce: Na šestý nejvyšší vrchol Brd

Brdce se nacházejí přibližně v polovině hřebene spojující dva nejvyšší brdské vrcholy – Prahu a Tok. Tento hřeben měří téměř 9 kilometrů a jeho nadmořská výška nikde neklesá pod 800 metrů nad mořem. Brdce dosahují výšky 839 metrů, což z nich činí šestý nejvyšší vrchol Brd. Někteří ovšem nezapočítávají sporný Bohutínský vrch, podle těchto kritérií jsou pak Brdce dokonce na pátém místě. Podobně jako u většiny brdských kopců, je vrchol velmi plochý a je těžké najít nejvyšší bod. Ten je označený hromadou kamení a cedulkou na stromě. Přímo z vrcholu se přes stromy žádný výhled neotevírá, na jihovýchodním úbočí se ale nachází poměrně rozlehlá paseka, ze které se otevírají nádherné výhledy na vodní nádrž Láz a za dobrého počasí dohlédnete až na Šumavu a její předhůří.

Přístup

Na Brdce se můžete vydat například z Nepomuku. Lesní cesta Borská vás odtud přivede až k mělkému sedlu zvaného U Vojáka (je značené obrázkem vojáka na stromě), kterým jsou Brdce odděleny od sousedního Hradiště. Z tohoto sedla odbočuje lesní cesta Jeřábecká, ze které odbočuje na vrchol Brdců několik neznačených pěšin. Další možností je vydat se na Brdce ze Skelné huti. Na vrch odtud vede lesní cesta pojmenovaná Brdecká. Na Brdce začíná stoupat v místě, kde se setkává s lesní cestou Havelská mířící od Nepomuku.

Pokud se ze Skelné huti vydáte opačným směrem (tedy po lesní cestě Perkanská) a na křižovatce za luční enklávou zahnete na lesní cestu Bahenská, máte to k vrcholu Brdců také kousek. Po necelém kilometru chůze v místě, kde cesta mírně zatáčí, je třeba odbočit doleva na lesní pěšinu a kolem posedu začít šplhat do kopce. Kousek před touto odbočkou se přímo u lesní cesty Bahenské také schovává vojenský bunkr.

Zatím na Brdce nevede žádná turistická značka a se signálem zde také budete mít pravděpodobně problémy, proto si s sebou raději vezměte papírovou mapu.

Za stopami po poustevníkovi

Mezi Brdci a Zavírkou, u lesní cesty Perkanská, po které se můžete ze Skelné hutě dostat k Pilské studánce, se schovaný mezi stromy nachází malý rybníček. V této tiché oáze klidu prý kdysi přebýval poustevník. Říká se, že se dožil sta let a jeho smrt ohlásily samy od sebe zvony třebského kostela. Navíc se prý z jednoho zdejšího statku vydal sám od sebe směrem k rybníčku pár volů i s povozem. Co je na legendě o brdském poustevníkovi pravdy nikdo neví, u rybníčku ale byly opravdu nalezeny základy budovy datované do 15. století. Mohla to být pustevna, ale také se mohlo jednat o královskou hájovnu zmiňovanou v některých pramenech. Místu se dodnes říká U Poustevníka nebo U Poustevníka Ivana. Nedaleko odtud je v mlází u Pilského potoka schovaná studánka Maruška. Do přístřešku, který ji chrání, jsou vložena přísloví a citáty, nad kterými se můžete zamyslet, zatímco se budete osvěžovat lokem zdejší pramenité vody.

GPS: 49°40'30.4"N 13°51'54.8"E

Text a foto: Eliška Gregorová