ČR, Brdy: Lázská a Pilská vodní nádrž – oázy klidu uprostřed lesů

Vodní nádrž Láz

Lázská vodní nádrž leží v lesích u vsi Láz a vybudována byla v letech 1818 až 1822. Dostanete se k ní tak, že projdete celou vesnicí až k pile v části Žernová a vydáte se od ní po lesní cestě. Přehrada má sypanou hráz, zachovala se zde také historická odběrná štola, která je dnes chráněna jako technická památka. Cenná je také flóra a fauna vyskytující se v okolí. Žije zde rosnička zelená a čolek horský a přímo v nádrži také roste pobřežnice jednokvětá.

Vodní nádrž Pilská

K největší brdské přehradě se dostanete nejlépe z Bohutína či Kozičína anebo od vodního díla Láz. Vybrat si můžete ze dvou cest. V obou případech se ale musíte vrátit do vesnice. Kolem pily pokračujte až na křižovatku u místního občerstvení a vydejte se doprava. Na prvním rozcestí pak máte možnost vydat se po lesní cestě Perkanská, po které dojdete na Skelnou Huť, kde se pak napojíte na modrou turistickou značku a po ní dojdete přes rozcestí U Pilské studánky až k samotné vodní nádrži.

Pokud chcete přímočařejší cestu, vydejte se na rozcestí doprava kolem hájovny. Ta prochází pod protáhlým hřebenem nazvaným Zavírka a dostanete se k po ní až k Pilské. Nádrž byla postavena na místě menšího rybníka. Právě podle ní také dostala přehrada své jméno. Původně plánované dílo bylo větší rozlohy, než je dnešní vodní plocha. V červnu 1854 však přišly silné deště a sotva dokončenou sypanou hrází začala prosakovat voda. Následný příval zatopil Láz i Bohutín. Při povodni zahynuli dva lidé, větší katastrofě zabránila kvalitně postavená hráz níže postaveného Vysokopeckého rybníka.

Lázská a Pilská vodní nádrž byly ve své době velmi impozantní stavby, které už nesly všechny výrazné znaky moderních údolních přehrad. Mezi významné technické památky patří také odběrné štoly, v té u Pilské přehrady zimují i netopýři.

Struhy

Úkolem struh bylo přivádět vodu z vodních nádrží v brdských lesích do příbramských dolů. Celý systém byl dlouhý 17,5 km a měl mírný spád. Struhy jsou dnes už bohužel z větší části zarostlé, zasypané a poničené, poměrně zachovalý úsek je k vidění například v úseku mezi Vysokou u Příbrami a Bohutínem. Naštěstí existují skupiny nadšenců, kterým osud struh není lhostejný, bojují za částečnou obnovu tohoto vodního díla. V roce 2017 se tak bohutínskému spolku Řimbaba povedlo obnovit krátký úsek struh v lese nad místním obecním úřadem. Doplňuje ho i informační tabule, kde se o tomto unikátním systému dozvíte více informací.

Hutnické rybníky                 

Mezi další rybníky založené pro potřeby hutnictví patří Vysokopecký rybník v Bohutíně. Později sloužil jako koupaliště, dnes je oblíbeným místem rybářů. Obnovy se nedávno dočkal také další z báňských rybníků – Vokačovský (místními nazývaný také Drozďák). V lesích nedaleko Obecnice se ještě schovává další z bývalých huťských rybníků. Stavba se sice oficiálně jmenuje vodní dílo Obecnice, nikdo jí zde ale neřekne jinak než Octárna (podle sousední hájovny).

Soustavu malých rybníčků najdete také v lesoparku mezi Příbramí a Bohutínem nedaleko Lazce. V těchto místech kdysi dávno Keltové rýžovali zlato. Bohutínské hutnické rybníky a Lazecké jamky najdete ve zmenšeném měřítku společně s příbramskou Horní a Dolní oborou také na Václavském náměstí v Příbrami. Zmenšený model této soustavy totiž tvoří zdejší kašnu.

GPS: (vodní nádrž Láz) 49°39'47.5"N 13°53'32.9"E

Text: Eliška Gregorová

Foto: Eliška Gregorová, Wikimedia Commons: Brdy-res publica, Brdy-res publica (2), Brdy-res publica (3)