ČR, Broumov – kostely od Dientzenhoferů

Faktem je, že pohnuté dějiny 20. století a odsun německého obyvatelstva se na regionu podepsaly. Někde je to ještě silně znát, ale také je tu vidět velký kus udělané práce a vůle ukázat světu, že Broumovsko má co nabídnout a nechce nechat své památky spadnout (moc tomu nechybělo, ale o tom později). To by ostatně byla veliká škoda, protože zde působili jedni z nejlepších českých barokních architektů, Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác.

Broumovsko dostali roku 1213 darem od Přemysla Otakara I. břevnovští benediktini, pro které na začátku 18. století začal Kryštof Dientzenhofer a později i jeho syn Kilián Ignác pracovat. Kromě přestavby kláštera na pražském Břevnově působili oba architekti samozřejmě i na Broumovsku. Klášter pocházející ze 14. století byl velkolepě přestavěn v barokním slohu a také v Broumově a jeho okolí vznikla unikátní skupina deseti barokních venkovských kostelíků, tzv. broumovská skupina, do které patří: kostel svatého Václava v Broumově, kostel svaté Maří Magdaleny v Božanově, kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, kostel svaté Barbory v Otovicích, kostel svatého Jakuba Většího v Ruprechticích, kostel svaté Markéty v Šonově, kostel svaté Anny ve Vižňově, kostel Panny Marie na Hvězdě, kostel svatého Michaela ve Vernéřovicích a kostel svatého Prokopa v Bezděkově. K těmto deseti se řadí ještě kostel svatého Jiří a Martina v Martínkovicích, který ještě před příchodem Dientzenhoferů do regionu postavil Martin Allia.

Kostely nejsou žádné monumentální stavby se složitými klenbami a půdorysy, jaké od Dientzenhoferů známe odjinud (například chrám svatého Mikuláše v Praze nebo kostel svaté Máří Magdaleny v Karlových Varech). Neznalý člověk by tu ruku barokních mistrů nečekal, ale hned na první pohled je vidět, že i když kostely mají jednoduchý centrální půdorys a bohužel některým z nich chybí omítka, jde o prvotřídní architekturu.

Motivem výstavby byla obnova již nevyhovující sítě dřevěných kostelů, ale zároveň zde byla barokní snaha naplnit krajinu jakousi Boží přítomností. Kostely jsou do krajiny dobře zakomponovány, často jsou viditelné zdaleka a tvoří jakýsi záchytný bod či maják v bouři pozemského života. Břevnovsko-broumovský opat Otmar Zinke neinicioval pouze výstavbu kostelů, ale také vznik drobných sakrálních památek v krajině – křížky, plastiky či křížové cesty. Z Broumovska se stala nádherná barokní krajina.

Bohužel přišlo 20. století a jeho dějinné zvraty a z památek málem zbyla jen halda kamení. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, nově příchozí k místu neměli vztah a komunistický režim církevním památkám nepřál. Kostely chátraly a možná proto, že jsou v odlehlém broumovském kraji, na jejich záchranu přišel čas teprve před poměrně nedávnou dobou. Na opravě se aktuálně pracuje, shánějí se peníze a vyplňují žádosti, ale bohužel peněz je potřeba mnoho a rozpočet broumovské farnosti je nevelký. I vzhledem ke svému špatnému stavu je většina kostelů běžně nepřístupná. Pokud byste je rádi navštívili, každé léto se zde koná festival Za poklady Broumovska, kdy se v jednotlivých kostelech konají koncerty a výtěžek ze vstupného jde na jejich opravu. Zbývá jen doufat, že broumovské kostely brzo zazáří ve svém někdejším lesku.

GPS: 50°35'12.6"N 16°19'58.6"E

Text a foto: Kateřina Holečková