ČR, Dobruška – po stopách F. L. Věka
Jak to bylo s Františkem Věkem?
Dnes zůstaneme v Dobrušce. Ačkoli zde celé dětství prožil světově proslulý malíř František Kupka a významných rodáků by se našlo dost, nejvíce Dobrušku proslavil Alois Jirásek svou románovou pentalogií „F. L. Věk“. Masové obliby se pak postava dočkala v 70. letech po natočení dosud populárního a hojně reprízovaného seriálu, kde mladého a sympatického Věka ztvárnil Radek Brzobohatý.
Podstatné na tom všem je, že František Věk, dobrušský kupec, muzikus a především vlastenec a obrozenecký buditel měl svou reálnou předlohu v osobě Františka Vladislava Heka, který se zde narodil roku 1769. Jeho osudy za zaznamenání skutečně stály, seriál zachytil sotva první třetinu jeho života. Kdo však dočte Jiráskův román do konce, prožije s hrdinou ještě další dramata: velký požár města, při němž vyhořel jeho dům i prosperující obchod, pád měny při rakouském státním bankrotu roku 1811, smrt milované ženy a také protivenství, která mu chystala dobrušská vrchnost. Zemřel roku 1847 u své dcery v Kyšperku (dnešním Letohradě), kde má u kostela malý pomníček a snad je zde i skutečně pochován.
Víte co drclák, šráček nebo trdlo?
Ale zpátky do Dobrušky! Rodný dům Františka Vladislava Heka stojí jen pár kroků od náměstí a je půvabný na první pohled. Má zdobný dřevěný štít, šindelovou střechu a pavlač, typické prvky pro podorlické lidové stavby z 18. století. Bohužel už mnoho takových domů v okolí nenajdeme. Vzaly za své jednak při velkých městských požárech v letech 1806 a 1866 a pak při modernizaci města v druhé polovině 20. století. V domku Hekových spravuje Vlastivědné muzeum milou a zajímavou expozici: v obytné světničce uvidíte, jak se bydlelo na počátku 19. století, další místnost je kupecký krámek z Hekovy doby, kde dostanete zapeklité hádanky, co je drclák, šráček nebo trdlo. Třetí místností je černá kuchyně. Některé autentické předměty a vybavení po Hekových si zahrály i v seriálu, ale natáčelo se jinde. (Seriálový rodný domek a kupecký krámek stojí v Nízké Srbské.)
Kolorit malého plácku u rodného domku hezky dotváří nejstarší dobrušská socha – sv. Jan Nepomucký.
Historická Dobruška
Historické jádro Dobrušky je městskou památkovou zónou, přičemž nejnápadnější stavbou je krásná renesanční budova radnice, umístěná nepřehlédnutelně přímo uprostřed náměstí F. L. Věka. Z její věže je výhled na podhůří Orlických hor, v přízemí můžete obdivovat výstavu raných děl slavného malíře Františka Kupky a v mezipatře je instalovaná expozice hrdelního práva, které patřilo ke středověkým dobrušským výsadám.
Na náměstí také najdete sochu F. L. Věka, dílo místního umělce Josefa Adámka, instalovanou roku 1962.
Vedlejší Šubertovo náměstí nese jméno rodáka F. A. Šuberta, spisovatele a novináře, který byl po roce 1883 ředitelem Národního divadla. Na náměstí stojí nově opravená synagoga a rabínský dům, kde je dnes muzeum představující dějiny židů v Dobrušce a jehož součástí je i mikve.
Kostelík se šindelovou bání a romantické Podorlicko
Najděte si ještě čas na krátkou procházku na hřbitov, ke kostelíku sv. Ducha. Stojí na místě svého starého, pravděpodobně dřevěného předchůdce už od 16. století. Malou vyvýšeninu s kostelíkem ve středověku míjela významná cesta z Hradce Králové do Kladska. Dnešní kostel se šindelovou bání a samostatně stojící zvonicí na hřbitůvku obehnaném nízkou kamennou zídkou je vidět zdaleka a s okolní zvlněnou krajinou tvoří romantický a harmonický celek.
Kdo by chtěl ještě vstřebat trochu seriálové atmosféry a vidět lidovou architekturu, může se vydat do Slavoňova na hřbitov s dřevěným kostelem a zvonicí. V seriálu zde pochovali starého pana Heka, určitě si vzpomenete.
Náměstí mnoha jmen
A nakonec zpět k náměstí F. L. Věka. Kdo tu bydlel mezi lety 1930 a 1955, měnil celkem pětkrát adresu. Jak to? Nejdříve se totiž náměstí jmenovalo Velké. Roku 1930, v den 80. narozenin TGM, bylo přejmenováno na Masarykovo. Po nástupu nacismu muselo být na konci roku 1941 přejmenováno zpět na Velké, aby se po válce vrátilo zpět k názvu Masarykovo. A konečně od 21. 2. 1955 nese název F. L. Věka.
Za informace děkujeme Vlastivědnému muzeu v Dobrušce.
GPS: 50°17'33.7"N 16°09'34.3"E
Text: R. Snížková
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek