ČR, Kroměříž – podmanivá krása V

Dnes vám představíme její krásu a výjimečnost, pro kterou byla v roce 1998 korunována zápisem do světového dědictví UNESCO. Začneme vstupem do klasicistní budovy z roku 1840, kterou zdobí nádherné květné ornamenty v tzv. předzahrádkách. Uvnitř této pozoruhodné stavby se prodávají vstupenky a všelijaké suvenýry, dokonce tu můžete vidět zmenšený model zahrady. Po stěnách jsou rozvěšené informační tabule s její historií. Nechybí ani moderní informační prostředky – elektronické kiosky, které obklopují převážně zahraniční návštěvníci, protože tu najdou fakta o zahradě ve více světových jazycích.

Květná zahrada byla budována desetiletí, a to na bažinatém terénu, který byl na příkaz biskupa z Lichtenštejna postupně odvodněn. Založena byla v roce 1665, krátce po skončení třicetileté války. Zpočátku nesla pojmenování Rajská zahrada, resp. Zahrada Moravy, později zlidovělo pojmenování „Libosad“. Při jejím budování se vycházelo z italských a holandských vzorů, ale postupně se měnila na takzvaný módní francouzský sad, který z jedné strany uzavírá 244 metrů dlouhá sloupová galerie (kolonáda) s tehdejším vstupním vchodem uprostřed. V jejím nitru se ukrývá 44 soch, které jsou ztělesněním řeckých i římských bohů a na průčelí lze vidět busty několika významných filozofů a jiných osobností. Tato umělecká galerie je jedním z nejcharakterističtějších objektů zahrady a určitě vás ohromí. Zajímavostí je, že pokud stojíte na jednom konci kolonády, slyšíte mluvit návštěvníky z druhého konce. Jedná se o efekt Dionýsova ucha. Takže si dejte pozor, co budete říkat.

Neméně zajímavá je i barokní rotunda uprostřed zahrady. Její bohatá výzdoba v podobě soch, fresek a štukatury je okouzlující. V interiéru najdete i Foucaultovo kyvadlo, které potvrzuje otáčení Země kolem své osy. Jedná se o jedno ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě. Dále se zde nacházejí umělé jeskyně a propracovaný vodní systém, který sloužil biskupovi pro zábavu. Ptáte se proč? Rád totiž své hosty v rámci kratochvíle „zaléval“, když objevovali kouzlo jednotlivých jeskyní. Proto se někdy rotunda nazývá i jako žertovný dům. Od rotundy vycházejí přesně geometricky střižené aleje do všech světových stran, které jasně symbolizují panovnický absolutismus čili podrobení přírody vládci.

Díky ukázkám prací Matěje Vischera máme možnost pozorovat, jak Květná zahrada vypadala těsně po jejím dokončení v roce 1691. Současný vzhled zahrady pochází z poloviny 19. století, avšak každým rokem přibývají nově zpřístupněné části.

S průvodcem jsme se vydali zahradou. Prošli jsme si bylinkové i květinové záhony, oranžerie, labyrinty, nádherné cestičky obklopené vysokými habry a nechyběly ani zvláštní vyvýšeniny (jahodová pole), které sloužily jako vyhlídky a zároveň byly posledními tehdejšími zastávkami prohlídky. Při naší procházce jsme narazili i na králičí kopec, kde chovali králíky, nebo na obrovskou voliéru, kterou obklopovala voda. Další zajímavostí zahrady pro nás byl její nerovný půdorys, který spatříte až při pohledu na schůdky vedoucí do jezírka. Na jednom konci jich je více než na druhém, ale díky pozvolnému klesání a vytříbené architektuře zahrady to nijak neucítíte. Nevšední byly i fontány a vodotrysky, které zvlhčovaly vzduch a podtrhovaly výjimečnost díla.

Na závěr jsme vyšli úzkými schody na kolonádu, kde se nachází terasa táhnoucí se po celé její délce. Panoramatický výhled z ptačí perspektivy byl prostě nepopsatelný. Teprve teď před námi vynikla krása geometrie jednotlivých zahradních prvků.

Cestou zpět ke vstupní budově jsme procházeli kolem velkých skleníků, kde během zimy uskladňují exotičtější rostliny a v létě zas využívají prostor na kulturně-společenské akce.

Tato představitelka ojedinělého zahradního celku v Evropě, který představuje pozdně renesanční italské zaalpské zahrady v symbióze s barokně-klasicistickým francouzským typem zahrady, který známe z Versailles, byla pro nás skutečnou třešničkou na dortu. Město Kroměříž je vskutku výjimečné a určitě stojí nejen za jednu návštěvu.

GPS: 49°17'50.5"N 17°22'58.4"E

Text a foto: Oskár Mažgút          

Překlad: Stanislava Waniová