ČR, Lužní potok - Národní přírodní památka 2.

Díky svému významu bylo území začleněno do soustavy NATURA 2000. Článek představuje několik zajímavých a ohrožených druhů rostlin a živočichů, které zde můžete objevit.
Hnědásek chrastavcový: Kriticky ohrožený motýl poletující pouze na Karlovarsku
Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), motýl z čeledi babočkovití, je jedním z nejohroženějších druhů motýlů v rámci celé ČR. Několik populací se vyskytuje pouze na území Karlovarského kraje. Ke svému životu potřebuje vhodné lokality, kterých postupně ubývá. Jedny z posledních biotopů, kde se s hnědáskem můžeme setkat, jsou louky nedaleko Hranic - v chráněné oblasti Lužní potok. Hnědásek se řadí ke středně velkým druhům denních motýlů (kolem 5 cm). Jeho zbarvení, po důkladném prozkoumaní, zaujme. Motýl má zlatohnědý základ, který je doplněn o různé barevné skvrnky. Na spodních křídlech má výrazný žlutobílý pruh skvrn, ale také pruh oranžových skvrn s černými tečkami.

Ke svému životu vyhledává vhodné louky. Nejčastějším místem výskytu jsou vlhké louky a rašeliniště. Nejzákladnější a nutnou podmínkou hnědáska je, aby se na louce vyskytoval čertkus luční. Čertkus je živná rostlina pro housenky hnědáska. Samička naklade vajíčka na spodní část listu, po vylíhnutí se housenky živí listy čertkusu. Listy jiných rostlin housenky hnědáska nekonzumují! Přirozených lokalit pro život hnědáska ubývá díky nevhodnému hospodaření v krajině. Důležitým prvkem je tzv. vhodný management lokalit, především správné kosení luk a pastvin. Hnědásci žijí v menších koloniích. Jejich vztahy, způsob života a vývoje jsou velmi zajímavé a pozoruhodné. 

Čertkus luční (Succisa vulgaris) je živná rostlina pro housenky hnědáska. Dříve se jmenoval chrastavec, odtud název pro výše uvedeného motýla. Rostlina dosahuje výšky kolem 80 cm, má trs přízemních listů ve tvaru růžice, dlouhý stonek, který je zakončený velkým kulatým modrým květem.
Roste na vlhkých loukách a na rašeliništích. Z krajiny se vytrácí díky postupnému vysoušení luk. Stává se tak pomalu vzácným druhem. Má léčivé účinky, sbíral se např. pro léčbu dýchacích cest.

Léčivky, které z místní krajiny málem vymizely
Jedna z  rostlin, které se dříve daly v místní krajině často spatřit, je prha horská neboli arnika (Arnica montana). Zářivě žlutá rostlina má ráda slunné louky, svahy, vřesoviště a kyselou půdu. Na louce ji poznáme snadno díky jejímu květu, který je typický barvou, ale také „neupraveností“. Rostlina má léčivé účinky. Arnika prý dokáže léčit revma, záněty, kožní onemocnění a kardiovaskulární problémy. Sbíral se převážně květ a oddenek. Díky sběru květů se nemohla rostlina rozšiřovat přirozenou cestou – semeny, a tak postupně docházelo k úbytku. Dnes ji řadíme na seznam ohrožených druhů rostlin. V současné době můžeme na Hranicku spatřit arniku už jen výjimečně na několika lokalitách.

Další rostlina, která se může pyšnit léčivými účinky, je vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Vachtu poznáme podle čistě bílého květenství a listů, které daly rostlině název. Vyskytuje se na okraji tůní, rybníků, v bažinách a trvale zamokřených loukách. Jedná se o léčivku, kterou lidé sbírali už od nepaměti. Sbíral se list. Rostlina má pozitivní účinek při potížích v trávicím ústrojí (žaludečních potížích, nevolnostech, nechutenství). Dnes se vachta řadí na seznam ohrožených druhů rostlin, a tak její sběr není možný a je chráněna zákonem. Na Hranicku se vyskytuje poměrně hojně.

Původem tropické druhy v Hranicích.
Průměrná roční teplota na Hranicku se pohybuje okolo 6°C. Zdejší drsné klima však nevadí některým původně tropickým druhům. Již několik let roste v místních lesích a zahradách zajímavá houba, která každého zaujme na první pohled - svým tvarem připomíná červenou chobotnici. Houba se jmenuje květnatec Archerův (Clathrus archeri), pochází z Austrálie a do Evropy se dostala pravděpodobně počátkem 20. století. Vyrůstá z malého vajíčka a pro svůj růst potřebuje hnijící dřevo, ze kterého získává živiny. Najít ji můžete v létě, ale také na podzim. Není jedlá, zapáchá, na Ašsku je poměrně vzácná.
Další tropický druh, který osídlil naši oblast, je křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Stejně jako květnatec jej nelze v přírodě přehlédnout díky jeho pestrému černožlutému zbarvení. Pavouk se k nám dostal z jižních oblastí Evropy a postupně se rozšířil na celém území ČR. Má rád vlhké louky, kde splétá, pro něj charakteristické, sítě se zakřiveným páskem. V podhorských oblastech je vzácnější, není jedovatý.

Pokud se vydáte na výlet do oblasti Lužního potoka, pohybujte se tu ale jen po vyznačených trasách, k přírodě buďte maximálně šetrní a chovejte se k ní ohleduplně. Jedná se o křehké biotopy, které jsou náchylné na sebemenší narušení nebo změnu prostředí. Přírodou vás provede a jednotlivé druhy představí naučná stezka „Na cestě k Trojstátí“.
 
Text/fotografie: PhDr. Josef Levý