ČR, Plzeň-Lochotín – nejen do zoologické zahrady

Z  historie lázní

Podnětem k založení lázní na Lochotíně byl zázračný pramen vyvěrající z jižního úbočí Lochotínského vrchu, který podrobně prozkoumal plzeňský lékař Bernard Říha. Jeho myšlenky se chytil podnikavý plzeňský purkmistr Martin Kopecký, který v roce 1832 založil Akciovou okrašlovací společnost, a už o dva roky později byly lázně otevřeny pro veřejnost. Zájem o zdejší lázně ale zdaleka nenaplnil očekávání, přispěly k tomu také problémy s vydatností pramene. Celý areál nakonec v roce 1849 koupil měšťanský pivovar, který ho udržoval až do znárodnění po druhé světové válce. Poté park spíše chátral, zanikl dokonce i zázračný pramen, který byl sveden do kanalizace při stavbě nedaleké nemocnice Lochotín. Dnes se opět dočkal obnovy, k prameništi v bažinatém terénu před areálem nemocnice se dá dostat po dřevěném chodníčku.

Lochotínský park dnes

Jedinou dochovanou lázeňskou budovou je původně empírový lázeňský pavilon, ostatní včetně skleníku a císařského sálu zanikly při výstavbě Karlovarské třídy. Park se naštěstí dočkal revitalizace, povedlo se obnovit i některé prvky, například altánek zvaný Chotkovo sedátko. Altán se tyčí nad kamennou pustevnou a je pojmenován po hraběti Karlu Chotkovi, který přispěl na nákup pozemků pro lázně. Instalován sem byl také Artušův stůl, který měl podle dochovaných pramenů zdobit původní park.

Zoologická a botanická zahrada

Když mluvíme o Lochotíně, nelze nezmínit zdejší zoologickou a botanickou zahradu. Zoologická zahrada se původně rozkládala v Doudlevcích, do Lochotína se přestěhovala na počátku 60. let 20. století. V té době zde byla už úspěšně založena botanická zahrada. Dnes jsou oba areály sloučené, při procházce zoo si tak můžete například projít expozici zaměřenou na rašeliniště, flóru tundry a tajgy a zároveň pozorovat zubra. Zajímavá je také asijská zahrada a japonská kamenná zahrada u Körnerova dubu, jednoho z nejstarších plzeňských stromů. Bonusem jsou také krásné výhledy na město, které se otevírají z horních částí zahrady.

Z centra nejen Kilometrovkou

Od Kalikovského mlýna (v podstatě přímo z centra) vede k Lochotínskému parku alej posvátných stromů zvaná Kilometrovka. Ta byla vysázena v roce 1892, tehdy se jí ovšem říkalo Wýtvarova alej. Jsou zde například duby, lípy, olše, jasany, jeřáby, vrby či topoly.

K areálu zoologické a botanické zahrady vede i odbočka naučné stezky Údolí Mže. Ta vychází od soutoku Mže s Radbuzou a přes centrum Plzně a Křimice pokračuje do Malesic. Její celková délka je 11 kilometrů a na trase se nachází 8 informačních cedulí. Do Lochotínského parku se kromě zmíněných cest dostanete také od zastávky tramvaje Zoologická zahrada (staví zde linka číslo 4) nebo ze sídliště Lochotín.

GPS: 49°45'41.4"N 13°21'57.5"E

Text a foto: Eliška Gregorová