ČR, Prachovské skály – nejlepší výlet, na kterém jste kdy byli

Schody, skalní štěrbiny, kolmé stěny a vyhlídky

Uvnitř skalního města jsou vyznačené turistické trasy – dvě páteřní (kratší a delší okruh) jsou protnuty několika dalšími stezkami. Máte-li dostatek fyzických sil a času, můžete ve skalách prolézt skrz naskrz každou skulinku. Myslím, že vás to bude bavit, jednotvárná nudná cesta to opravdu není. Je ale docela namáhavá. Stezky vás vedou štěrbinami mezi vysokými skalními bloky, klikatí se kolem balvanů, chvíli vás svírají ve vlhkých temných děrách, aby vás po chvíli vyplivly na ohromující vyhlídce nad kolmým srázem. Neustále šplháte po skalních schodech nahoru a zase dolů, ztracené výškové metry hned za prvním rohem zase nabíráte. Je dobré vědět, že se nacházíte v I. zóně CHKO a chůze mimo vyznačené stezky je zakázaná. Ty nejcennější porosty uvidíte v místech, kam je obtížné, ba nemožné se dostat. Vzácné 300leté borovice rostou na nepřístupných místech, která jsou zároveň domovem několika chráněných ptačích druhů, zejména dravců a sov.

Skála, co je hodně špičatá

Vyhlídek je cestou mnoho, každá má své jméno: Schlikova, Hakenova, Rumcajsova… Z některých jsou vidět jen Prachovské skály, z jiných i okolní krajina a také třeba hrad Trosky. Pojmenované jsou i mnohé skalní útvary a nesou někdy poetická jména, jindy jména svých dobyvatel z řad horolezců: Modlitba, Sirotek, Žandarm, Ztracenec, Smítkova věž ad.

Na některých stěnách tu můžete pozorovat horolezce, horolezkyně a horolezčata, lézt se zde smí, samozřejmě za předpokladu striktního dodržování pravidel určených CHKO. Ta směřují jednak k tomu, aby nespadli do písku a pak také k ochraně skal, hnízdících ptáků a lesních porostů.

Historie: hrabě Schlik a turisté

Bezmála 400 let patří skály s okolním panstvím hraběcí rodině Schliků. Připadly jí po smrti Albrechta z Valdštejna a znovu pak v roce 2000, kdy byly navráceny v restitucích po 50leté přestávce. 

Skály byly svědky několika historických událostí, které vám připomenou podél cest rozeseté pomníčky a pamětní tabule. Za všechny zmiňme krvavou bitvu u Jičína, vedenou v roce 1866 Habsburským císařským vojskem proti Prusům. V této rozhodující bitvě tzv. Sedmitýdenní války byla Pruská vojska úspěšnější, do paměti místních obyvatel se však zapsalo především pozdější drancování civilních statků. Místní názvy rybníku Vražda a Na zabitém na těch pár krutých dní upomínají dodnes.

S trochou nadsázky se dá říci, že s posledním pohřbeným vojákem přišli turisté. Na konci 19. století zde byli a skály zpopularizovali Vojta Náprstek a Jaroslav Vrchlický. Už ale v roce 1804 se tu na nosítkách nechal pronést císař František I. Po něm se jeden z průchodů nazývá Císařská chodba. 

Silnici a značené trasy tu ve dvacátých letech vybudoval Klub českých turistů, stejně jako svou základnu – Turistickou chatu, která dodnes slouží jako restaurace. 

Praktické rady: parkování, vstup, kočárek… a co v zimě?

Skalní město je přístupné dvěma branami. První je přímo v Prachově, druhá přibližně o 2 km dál u Turistické chaty. Zde silnice končí. Na obou místech jsou parkoviště, ta však svou kapacitou v sezoně nestačí, parkuje se tedy po celé délce této silnice. 

Veškeré zázemí pro návštěvníky je u vstupu do skal, uvnitř skalního města už kiosky ani toalety nenajdete. Jsou tu jen lavičky a odpočinková místa, kde si můžete sníst vlastní svačinu. Cestu provázejí tabule s informačními texty. Ty odpoví na otázky, které vás i děti napadnou: co tu žije a roste, proč se to tu tak jmenuje, jak okolní skály vznikly atd. Je tu všude čisto, ukáznění turisté házejí odpadky do košů k tomu určených. Ve skalách se nesmí kouřit ani rozdělávat oheň.

Mějte na paměti, že výlet není pro každého. Trasu nelze zdolat s kočárkem ani invalidním vozíkem, nehodí se pro velmi malé děti ani pro osoby s omezenou pohyblivostí. Jako trasa pro kočárek je doporučena pouze modrá značka po obvodu skalního města. Přijedete-li na kole, můžete využít úschovnu, doptáte se na ni v informacích na parkovišti v Prachově. Do skal také musíte být dobře vybaveni – pevná turistická obuv je nutnost. 

Nejkratší trasu projdete asi za hodinu a půl, ale dá se tu klidně strávit celý den. Do skal se platí vstupné (pozor! není možné platit kartou), můžete je ale opustit třeba kvůli obědu v restauraci a pak se na stejnou vstupenku vrátit. 

Turistická sezona trvá od 1. 4. do 31. 10. a otevřeno je od 9,00 do 17,00 h, o prázdninách od 8,00 do 18,00 h. Je-li to ve vašich možnostech, vyberte si k návštěvě všední den. O víkendech je tu opravdu hodně lidí. Na zimu se skály nezavírají, nefungují však žádné služby a za mokra, či dokonce ve sněhu a při námraze jsou stezky neschůdné.

Prachovské skály jsou oblíbený cíl turistů, dnes už nejen českých, ale i polských, holandských, francouzských… Není divu, je tu opravdu hezky. 

GPS: 50°27'55.5"N 15°17'55.2"E

Text a foto: Radka Snížková