ČR: Praha - náměstí Republiky

V minulosti byl v těchto místech hradební příkop, odkud začínala Královská cesta. Původně se náměstí jmenovalo Hybernské podle irských mnichů-františkánů, kteří zde postavili klášter. Severní část náměstí se jmenovala Josefská nebo Kapucínská, protože v tomto místě byl v roce 1630 založen klášter kapucínů spolu s kostelem svatého Josefa. Později se náměstí jmenovalo Františka Josefa I. Po vzniku samostatného československého státu bylo rozhodnuto o přejmenování náměstí na náměstí Republiky.

V okolí náměstí Republiky leží několik zajímavých a významných staveb. Jednou z nejvýznamnějších je Prašná brána, pozdně gotické architektonické dílo založené v r.1475 králem Vladislavem Jagellonským, který tehdy bydlel v Králově dvoře, nacházejícího se v místech dnešního Obecního domu.

Na konci 17. století věž sloužila jako skladiště střelného prachu a právě od té doby se u ní ujal název Prašná brána. Na konci 18. století, během pruského obléhání Prahy, byla těžce poškozena. Koncem 19. století byla uskutečněna její rekonstrukce a věž získala svoji nynější podobu. V současné době je věž otevřena pro širokou veřejnost. Návštěvníci se po 186 schodech mohou dostat na vyhlídku ve výšce 44 metrů, odkud se nabízí pohled na malebnou Prahu.

V těsné blízkosti Prašné brány, na místě původní rezidence českých králů - Králova dvoru, stojí Obecní dům - jedna z nejproslulejších pražských secesních staveb s novorenesančními elementy. Obecní dům byl postaven v letech 1905 - 1912 podle návrhu architektů O. Polívky a A. Balšánka. Výzdoba je dílem předních českých sochařů a malířů: Josefa Václava Myslbeka, Ladislava Šalouna, Karla Nováka, Josefa Mařatky, Alfonse Muchy, Jana Preislera, Mikoláše Alše, Maxe Švabinského, Františka Ženíška. Hlavním prostorem Obecního domu je víceúčelová Smetanova síň, kde se v současnosti konají různé koncerty - zejména klasické hudby, např. festival Pražské jaro.

Dalšími sály jsou Primátorský sál s malbami Alfonse Muchy, Riegrův sál s bustou F. L. Riegera od J. V. Myslbeka, Palackého sál s dekorativními malbami od J. Preislera na stropě a stěnách, Grégrův sál aj. V přízemí a v suterénu Obecního domu je umístěno několik restaurací a kaváren, např. Francouzská restaurace, která se dochovala téměř v původní podobě, Americký bar, který byl zdobený kolorovanými kresbami M. Alše z let 1910 - 1911 atd. V budově se také nachází informační středisko. Kromě koncertů se zde pořádají umělecké výstavy a různé společenské akce.

Naproti Obecnímu domu stojí dům U Hybernů, bývalý kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře irských františkánů z poloviny 17. století. Na konci 18. století byl klášter zrušen a začátkem 19. století (1808-1811) byl přebudován na celnici dle návrhu pražských architektů Josefa Zobela a Georga Fischera. Během této přestavby získalo průčelí kostela charakteristickou empírovou fasádu. Později budova sloužila jako Dům výstavních služeb, po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2006 zde bylo otevřeno Divadlo Hybernia, muzikálová scéna.

Ve východní časti náměstí se rozkládá kostel sv. Josefa, barokní stavba z let 1630 - 1653 od stavitele Melichara Mayera, vybudována při klášteře kapucínů z roku 1630. V předdvoří se nachází socha svatého Judy Tadeáše z r. 1741 a sochy dvou andělů, které spolu se sochou svatého Františka Serafinského stávaly původně na Karlově mostě. V interiéru kostela se nachází dva oltářní obrazy od Karla Škréty z roku 1653.

Vedle kdysi bývaly Josefské kasárny, později kasárny Jiřího z Poděbrad, které v roce 1993 byly zrušeny a na jejich místě bylo vybudované nové obchodní a administrativní centrum Palladium.

Naproti stojí obchodní dům Kotva z let 1970 - 1974 podle projektu architektů Věry a Vladimíra Machoninových.

Text/foto: Maxim Kucer