ČR: Praha - Vyšehrad, základní kámen Prahy

Vyšehrad, součást Prahy 2, leží u Vltavy mezi Novým Městem a Podolím. Vyšehrad patří k nejstarším a nejpamátnějším částem Prahy, jejíž historie začíná již v době před ukřižováním Krista, kdy už tehdy na jejím území existovalo pravěké hradiště, kterému se říkalo Chrasten.

V 10. století zde bylo vybudováno slovanské hradiště, o němž první písemná zmínka pochází z počátku 11. století. Sloužilo jako pomezní hradiště kmene Čechů. Na Vyšehradě bylo také bájné sídlo kněžny Libuše a Přemysla Oráče, o kterém vypráví Staré pověsti české od Aloise Jiráska. Existenci vyšehradského hradiště potvrzují denáry Boleslava II., z poloviny 10. století, ražené v zdejší mincovně. Boleslav II. zde také postavil kamennou rotundu sv. Jana Evangelisty.

V roce 1085 kníže Vratislav II. (1061 - 1092), který byl jmenován českým a polským králem, za své sídlo zvolil právě hrad Vyšehrad. Vratislav II. zesílil hradby, vybudoval nový zděný palác, založil baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina, která je pravděpodobně nejstarší románskou rotundou v Praze, a kolem roku 1070 také Vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo papeži.

Po Vratislavovi II. na Vyšehradě byl kníže Soběslav II. (1125 - 1140), za jehož panování byla postavena bazilika sv. Petra a Pavla a který pečoval o uměleckou výzdobu kostelů. Po polovině 12. století kníže Soběslav I. přenesl sídlo českých králů na Pražský hrad a Vyšehrad tak ztratil své významné postavení.

Korunovace nového českého krále Vladislava v roce 1140 jen potvrdila nadřazenost Pražského hradu nad Vyšehradem, až do doby panování Karla IV. 

Karel IV. rozhodl, že čeští králové se po korunovaci musí poklonit památce prvních Přemyslovců. Vyšehrad připojil hradbami k Novému Městu Pražskému, vybudoval kamenné hradby a mohutnou bránu zvanou Špička, postavil gotický královský palác, kapitulní chrám.

V roce 1420 během husitských válek Vyšehrad oblehli husité. Na pankrácké pláni 1. listopadu roku 1420 zde zvítězili nad křižáckými vojsky a Vyšehrad proměnili v ruiny.

Od poloviny 17. století byl Vyšehrad přebudován na barokní pevnost s vojenskou posádkou a zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911. Zachovala se pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Pevnost byla zrušena v roce 1866.

V druhé polovině 19. století byl přestavěn kostel sv. Petra a Pavla v novogotickém slohu podle návrhu J. Mockera a F. Mikše. Tehdy vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě na místě farního hřbitova, který měl být určen pro významné osobnosti českých dějin a pro který se ujal název Slavín. Slavín byl postaven v letech 1889 až 1893, architektem hrobky byl Antonín Wiehl, žák a následovník největšího českého architekta 19. století Josefa Zítka.

V současnosti je to místo, kde je pohřbeno téměř 600 významných osobností české historie, např. pěvkyně Ema Destinnová, malíř Vojtěch Hynais, herec Eduard Kohout, technik-vynálezce František Křižík, dirigent Rafael Kubelík, malíř Alfons Mucha, sochař Josef Václav Myslbek a mnoho jiných.  

Text a foto: Maxim Kucer, wikimedia commons: Ludek, sandwort