ČR: Praha – Židovské město II: Synagogy

Jak vypadalo pražské ghetto?

Představte si, že to víme, ačkoli z něho není zachováno téměř nic! Židovské ghetto na Starém Městě se rozkládalo přibližně mezi dnešními ulicemi Kozí, Široká a řekou Vltavou. Nejstarší část vznikala už od 10. století kolem dnešní Španělské synagogy, na jejímž místě ovšem až do 19. století stávala Stará škola. Další část ghetta si představte na zbytku území, vše oddělené zdmi a branami. Zajímavostí je, že šlo o dvě oddělené lokality, které se nikdy nespojily. Mezi nimi stál a dosud stojí kostel sv. Ducha (ul. Dušní). Jak to skutečně mezi domky vypadalo si však i dnes můžete prohlédnout, a to na slavném Langweilově modelu, který je vystaven v Muzeu Prahy (Na Poříčí 52/1554). Z tohoto modelu a mála dochovaných obrazů víme, jak romantická to byla místa: zástavba zde byla velmi hustá, uličky úzké a křivolaké, dvou- až třípatrové domy měly pavlače, přístavky ve dvorcích a většinou prosté fasády. Nepřehledná skrumáž živelně stavěných, požáry ničených a znovu obnovovaných budov.

Z důvodu neutěšeného stavebního stavu domů a i na tehdejší dobu tristních hygienických poměrů byla na počátku 20. století celá židovská čtvť asanována a na jejím místě byly postaveny nové výstavní domy uspořádané podél širokých rovných ulic. Dnes říkáme „bohužel”, neboť asanace proběhla bez stavebně-historických průzkumů, a dokonce bez provedení systematické dokumentace.

Zbyly jen synagogy. Pojďme se do nich podívat.

Staronová synagoga

Nejstarší synagoga severně od Alp byla postavena nejspíše na konci 13. století. Dodnes je využívána židovskou obcí, uvnitř uvidíte důkazy jak starobylosti celé stavby, tak i současného využívání (jmenovky v lavicích). Prohlédnete si gotické klenby, kamenný goticko-renesanční aron ha-kodeš (svatostánek), hebrejské nápisy na stěnách. Synagoga nemá ženskou galerii, ženy nahlížejí bohoslužby malými okénky z přistavěného křídla. Působil zde i slavný učenec Maharal, rabi Jehuda Liwa ben Becalel, mezi laiky proslaven zejména jako tvůrce golema, umělé bytosti sloužící tomu, kdo jej oživí. Na půdě Staronové synagogy také golema ukryl. I kdybyste jej našli, samo o sobě vám to nebude ještě nic platné. Pro jeho oživení potřebujete šém, tajemnou kabalistickou formulku, kterou golemovi vložíte do útrob.

No nic, pojďme dál.

Vysoká synagoga a židovská radnice

V těsném sousedství Staronové synagogy stojí budova staré židovské radnice s pitoreskní věžičkou. Na té jsou umístěné hodiny s hebrejskými čísly, jejichž ručičky se pohybují v opačném směru. K ní se přimyká budova Vysoké synagogy, kde můžete navštívit expozici synagogálních textilií.

Maislova synagoga

Za rohem v Maislově ulici stojí nápadná, krásně zrekonstruovaná Maislova synagoga. Byla postavena na konci 16. století jako soukromá synagoga primase pražského Židovského města Mordechaje Maisla. Po několika požárech a přestavbách má dnes novogotickou podobu. Uvnitř je instalována stálá expozice „Židé v českých zemích, 10.– 18. století“ a v rámci této prohlídky si můžete prohlédnout ghetto na zmiňovaném Langweilově modelu, a to ve 2D projekci. Na dotykových obrazovkách si návštěvníci listují ve starých historických dokumentech, hebrejských rukopisech a plánech nebo pročítají seznamy významných židovských osobností. Ve večerních hodinách je synagoga místem komorních uměleckých vystoupení.

Klausová synagoga

Na dohled od Staronové synagogy, v areálu Starého židovského hřbitova, stojí největší synagoga – Klausová. Jmenuje se podle domů, tzv. klausů, které stávaly na jejím místě v 17. století. Byla to mj. i proslulá škola pro studium Talmudu rabiho Löwa. Dnes je v synagoze stálá expozice představující židovské tradice a zvyky.

Pinkasova synagoga

Stojí na opačném konci Starého židovského hřbitova a je v ní zřízen Památník obětí šoa.

Vnitřní zdi synagogy jsou popsány jmény židů usmrcených za 2. světové války. Synagoga byla postavena jako soukromá na počátku 16. století. Před cca 40 lety při archeologickém průzkumu byla v blízkosti nalezena historická mikve, která je chodbou (návštěvníkům nepřístupnou) spojena se synagogou.

Španělská synagoga

Nádherný interiér Španělské synagogy je častým místem konání koncertů. Synagoga byla vystavěna v maorském slohu teprve na konci 19. století. Můžete si zde prohlédnout sbírku vzácných předmětů ze stříbra a listiny a předměty vztahující se k dějinám židovské komunity v 19. a 20. století.

Proč se židovská čtvrť jmenovala Josefov?

Omezující zákony, vyhlášky a opatření, jejichž důsledkem bylo neúnosné přetěžování ghetta, zmírnila až osvícenská vláda Josefa II. Ten povolil židům usadit se kdekoli, nabývat majetek, navštěvovat veřejné školy a především živit se celou řadou do té doby nepovolených řemesel. Území staré židovské čtvrti bylo pak r. 1850 na panovníkovu počest pojmenováno Josefov.

Se spoustou historických zajímavostí a s minulostí i současností Pražské židovské obce seznamuje návštěvníky Židovské muzeum. Při návštěvě Prahy jej nesmíte vynechat.

GPS: 50°05'25.5"N 14°25'06.9"E

Text: Radka Snížková

Foto: Židovské muzeum Praha, Radka Snížková