ČR: Říše středu v Praze
„Říší středu“ se už od starověku označuje centrální území ovládané čínským impériem, geografická oblast natolik rozsáhlá, soběstačná a nezávislá, aby sama sebe považovala za nejmocnější a nepokořitelnou. Víte, co mají společného papír, litina, střelný prach, knihtisk, porcelán, hedvábí a kompas? No ano, jsou to vynálezy původem z Číny, do Evropy dopravené po tzv. Hedvábné stezce. Důkaz čilého obchodu Evropy se středověkou Čínou byl nalezen při jednom archeologickém výzkumu i v Praze. A tento exponát – porcelánovou misku – si můžete mezi ostatními také na výstavě prohlédnout.
Ovlivňování kultur bylo ale oboustranné. Čínská společnost se v tomto období velmi proměňovala. Zvenčí přišel do Číny např. buddhismus, jeden ze tří hlavních dosud živých náboženských směrů (těmi dalšími jsou konfuciánství a taoismus). Toho se týká i nejvzácnější exponát výstavy, předmět patřící do kolekce tzv. top 10 nejvzácnějších předmětů ve sbírkách Národního muzea vůbec. Je jím 34 cm vysoká dřevěná soška bódhisattvy soucitu. Jde o jedno z nejoblíbenějších božstev, bytost, která se vzdala úsilí o vlastní osvícení ve prospěch pomoci druhým na této cestě. Zde je zobrazena jako krásná dívka, napadne vás asi paralela s Pannou Marií. Další exponáty v první části výstavy jsou hrobové figury představující lidi, zvířata a předměty, o nichž se věřilo, že mrtvému mohou být k užitku, a fantastická zvířata jako ochránci hrobky.
Život v Číně před rokem 1550 n. l. pomáhají přiblížit dva hedvábné svitkové obrazy. 10 m dlouhý svitek „Klid a mír na řece“ zobrazuje mužský svět obchodu, podnikání a cest. Druhý obraz je 8,5 m dlouhé vyobrazení výjevů z ženské části paláce „Jaro v paláci Chanů“. Jsou plné detailů – oděvy, zbraně, zvířata, lodě, starožitnosti a umělecké předměty, ordinace lékaře, kancelář písaře atp. A také svitek ze života Tchao Jüan-minga, který žil v čase Šesti dynastií (kolem r. 400) a byl obdivován pro dobrovolnou volbu života v bídě před úřednickou kariérou v poměrech, s nimiž nesouhlasil. Jeho text Návrat (překlad Marta Ryšavá a Josef Hiršal) si můžete pročítat posléze doma v klidu, na stránkách aplikace muzea.
Nejlépe tehdejší společnost pochopíme na osudech konkrétních lidí. Představu o životě Číňanů názorně pomáhají dotvořit drobné popisy osudů a peripetií fiktivních dětských postav, které budou bavit nejen malé návštěvníky. Li C´-jüan je vzdělaný chlapec z bohaté rodiny, Borte je dcera mongolského nájezdníka, Che-šang mladý buddhistický mnich. Děti si pro udržení pozornosti na výstavě mohou doplňovat pracovní list. Další rozšíření vědomostí o tehdejší Číně a vystavených předmětech poskytuje návštěvníkům muzeum prostřednictvím série QR kódů a aplikace do mobilních telefonů.
A v neposlední řadě připravilo Náprstkovo muzeum sérii doprovodných přednášek a workshopů.
Čína, její příroda, tradiční kultura a bohatá minulost stále vzbuzují zvědavost. Nikdy ji úplně nepoznáme, nikdy jí zcela neporozumíme, ale na výstavě, jako je tato, propadneme jejímu kouzlu.
GPS: 50°05'02.4"N 14°24'59.5"E
Text: Radka Snížková
Foto: Radka Snížková, Národní muzeum
Diskuze u článku (0) |