ČR – skalní hrad Sloup

Pokud jedete autem, zamiřte rovnou na placené parkoviště severovýchodně pod skalním blokem (platí se 40 Kč na 2 hodiny). Na parkovišti najdete stánky se suvenýry, točenou zmrzlinu a trdelník. Přímo odsud vede dnešní vstup na hrad, který se využívá od 19. století. Původní vchod byl ze severu přes spodní dvůr, který je nyní uzavřen. Ze spodního dvora vedou nahoru dvouramenné vstupní schody (taktéž nepřístupné, ale jsou krásně vidět z tzv. horní plošiny).

Z parkoviště se po východní stěně dostanete na schodiště vytesané ve skále, které vás dovede až k dřevěné terase s pokladnou (původně barokní zahrádka). Vstupné pro dospělou osobu činí 70 Kč, snížené vstupné je za 40 Kč. Na pokladně můžete koupit i mapku nebo si zaplatit průvodce.

Historici nejsou schopni přesně určit, k čemu osídlení skály původně sloužilo, zda již od počátku jako hrad či panství, nebo jestli skála pouze skýtala lidem útočiště v době ohrožení. Předpokládá se, že první náznaky místností po obvodu skály jsou od prostých občanů, až později bylo dotvářeno systematické opevnění. Zřejmě byly vytesané prostory doplněny přístřešky a dalšími dřevěnými přístavbami, protože ve skále jsou staré kapsy k ukotvení tehdejších trámových konstrukcí. Od počátku 14. století až do století 17. patřilo sloupské panství převážně Berkům z Dubé, příslušníkům rodu Ronovců. Místu se nevyhnuly válečné události, které opevnění pobořily.

Nejvýrazněji se do historie zapsalo období baroka a hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova, který koncem 17. století zahájil rozlehlou přestavbu zanedbaného skalního místa. Měl ideu poutního místa, která však nebyla zcela naplněna. Měl zde být oddělen prostor řeholníků od přicházející veřejnosti (tedy prvky kláštera). Tehdy vznikl jak kostel s lucernou, tak jižní terasy s nikami křížové cesty a později vinicí. Jedná se tedy o zcela zásadní změny. S dalšími léty se vystřídali na hradě další majitelé, kteří provedli drobné stavební zásahy. V r. 1945 byl celý majetek znárodněn a skalní útvar byl později prohlášen kulturní památkou.

Nejzajímavější částí prohlídky je zajisté již zmíněný kostel ve skále z roku 1693, jehož věž (tzv. lucerna) je dominantou patra nad kostelem – východní plošiny. Na východní plošině se dále nachází dvě umělé jeskyně – boží hrob a vzkříšení. Obrazy však asi nikdy nebyly do mělkých výklenků osazeny. Nyní je ochoz velmi romantickou částí prohlídky – terasy s vinicí a výhledem na hradní rybník. Na vrchní terase můžete přes mříže nahlédnout do další z místních zajímavostí, kterou je středověká zásobnice na obilí, která má tvar džbánu a je hluboká 7 m (tento vstup byl protesán až v 17. století). Vršek zásobnice je taktéž odkryt, proto je možné do ní nahlédnout (či hodit minci pro štěstí) přímo z vrchu, z tzv. horní plošiny, která je porostlá trávou a stromy.

GPS: 50°44'10.6"N 14°34'50.5"E

Text: Martina Kefurtová

Foto: Martina Kefurtová, Wikimedia Commons: VitVit