ČR, Telč – Benátky na rybnících i renesanční galerie

Samotné město bylo založeno již dříve, ale právě díky Zachariášovi z Hradce se z něj stala renesanční perla. Klíčová pro tuto proměnu byla nejspíš Zachariášova cesta do Itálie. Od června roku 1551 do ledna roku 1552 se účastnil výpravy české šlechty do Janova k uvítání nového krále Maxmiliána II. a jeho manželky Marie Španělské.

Dokonce se zachovaly cestovní itineráře, takže je možné zmapovat, která města výprava navštívila. Šlo například o Benátky, Mantovu, Milán a nakonec samozřejmě Janov. Po návratu se rozhodl Zachariáš přestavět původní sídlo ze 13. století na renesanční zámek. Na stavbu byli pozváni italští umělci, stopy některých z nich můžeme najít i na domech na náměstí. Konkrétně jde třeba o dům č. p. 61 s nádhernou sgrafitovou výzdobou, který patřil pekaři Michaelovi. V jednotlivých polích na štítu jsou vyobrazeni různí bojovníci Starého zákona – např. David, Goliáš, Saul či Holofernes.

Stavbu zámku samotného je možné připsat hlavně dvěma italskými stavitelům. První fáze je dílem méně známého Antonia Ericera, kterého často najdeme pod českým jménem Antonín Vlach. Další a konečnou fázi stavby měl pravděpodobně na svědomí slavnější architekt a stavitel Baldassare Maggi, někdy uváděný s přídomkem de Arogno. Tento Ital zasáhl podstatným způsobem do jihočeské renesance a podílel se na takových zámeckých skvostech, jako je Český Krumlov, Kratochvíle nebo Jindřichův Hradec. V pramenech se také můžeme dočíst, jak byl Maggi za svou práci hodnocen. Tak například za „nové stavení“ v Bechyni měl dle dochované smlouvy dostat 1150 kop míšeňských a k tomu 88 strychů žita, 10 strychů ječmene, hrachu, 10 centnýřů sýra, 88 žejdlíků másla, 15 věrtelů bílého piva, z každé várky pak jeden věrtel řídkého piva, šaty a nocleh nad spilkou.

Skvostné jsou zámecké interiéry z druhé poloviny 16. století, dochované v téměř původní podobě. První předlohy pro výzdobu pocházely hlavně z norimberských dílen, později převládly holandské vlivy. Prokazatelná je inspirace díly holandských mistrů, jako byl např. Cornelis Cort. Malbu velmi podobnou jeho grafice Hérakles a Antaius (provedenou podle Franse Florise) nalezneme na stropě Rytířského sálu.

Zde také najdeme jeden ze zachovalých kazetových stropů. Nejkrásnější je ale bohatě vyřezávaný strop Zlatého sálu. Tyto nádherné renesanční místnosti je možné navštívit v rámci základního prohlídkového okruhu. V rámci dalších prohlídkových okruhů lze navštívit podzemí zámku nebo obytné místnosti jeho posledních majitelů. A během letních měsíců jsou tu i noční prohlídky a prohlídky pro děti.  

Kromě návštěvy zámku hlavně pořádně prozkoumejte již několikrát zmíněné náměstí. Já osobně se nejraději kochám u jídla, takže vřele doporučuji posedět na zahrádce některé z místních restaurací. A jestli nebude čas oběda, dejte si aspoň zmrzlinu a posaďte se na lavičku. Rozhodně by byla škoda vší tou krásou jen tak proběhnout.

GPS: 49°11'03.2"N 15°27'05.7"E

Text a foto: Kateřina Holečková