ČR, Třemšín: Pověstmi opředený vrch u Rožmitálu
Něco málo z historie
Třemšín se vypíná do výšky 827 m n. m. a je tak nevyšším vrcholem jižní části Brd. Ačkoli se nám může zdát, že vrch obklopený hlubokými lesy musel být v dávných dobách velmi nepřístupným a divokým místem, Třemšín byl osídlen pravděpodobně už v pozdní době bronzové nebo halštatské. Později na vrchu vyrostl hrad, který byl ale v roce 1420 zničen husity a od té doby chátral. V 18. století vyrostla těsně pod vrcholem barokní kaplička, v století 19. byly ruiny hradu romanticky upraveny a z Třemšína se stal oblíbený cíl národních poutí, který směle konkuroval třeba Velkému Blaníku. Ke kopci se váže také mnoho pověstí, třeba ta o zakopaném pokladu nebo o třemšínském drakovi, který poklad hlídá.
Zbytky podobné tvrze se nacházejí i na nedalekém vrchu Kobylí hlava, někdy zvaném také Hengst. (Nejedná se o to samé místo jako nedaleké rozcestí Kobylí hlava, ačkoli se pro obě místa vžil stejný název). I zdejší ruiny prošly romantickou úpravou, dnes už z nich ale nezůstalo téměř nic.
Donedávna stála na vrcholu Třemšína dřevěná rozhledna, stavba už však začínala být nebezpečná, a proto byla stržena. Pokud si chcete užít alespoň nějaký výhled, vystupte raději až k okrajům valů, protože z místa bývalé rozhledny přes koruny stromů skoro nic neuvidíte.
Cesta z hájovny Na Dědku
Na Třemšín vede několik zajímavých stezek. Jednou z možností je nechat auto u hájovny Na Dědku (stojící u silnice směrem na Roželov). U silnice stojí pomníček upomínající na tragický střet zdejšího hajného (za II. světové války pomáhal partyzánům) s Němci. Od hájovny se vydejte po zelené turistické značce, po které se dostanete až k Třemšínské boudě a odtud až na vrchol Třemšína.
Cesta přes bývalé skelné hutě
Další možností je vydat se na tento pověstmi opředený vrch přímo z Rožmitálu pod Třemšínem. Cesta vede z náměstí podél objektu zámku a Podzámeckého rybníka do vsi Voltuš. Kousek od vesnice (na úpatí kopce Štěrbina) se rozhodl ukončit svůj život český skladatel a kantor Jakub Jan Ryba. Dnes zde najdete kamennou mohylu, která na místo jeho smrti upomíná. K mohyle ovšem musíte z rozcestí Voltuš-Flusárna odbočit. Z Voltuše pokračujte do Hutí pod Třemšínem, kde dříve bývaly sklářské hutě. Z této vesnice vystoupáme lesem až na rozcestí Kobylí hlava (není totožné s vrchem Hengst, jen se někdy používá stejný název). Odtud pokračujte pořád po červené turistické značce až k Třemšínské boudě a na samotný vrchol kopce. Cestu si můžete libovolně zkrátit a vydat se na vrch třeba z Voltuše nebo z Hutí pod Třemšínem. Do obou těchto míst se dostanete autem.
Závěrečná část stoupání prochází kolem úseku s poměrně rozsáhlým kamenným mořem. Cestou také můžete odbočit k partyzánskému bunkru. Třemšín sice součástí vojenského újezdu Brdy nebyl, za druhé světové války se ale ve zdejších lesích skrývali partyzáni.
Cesta přes Hengst
Zdatnější turisté se mohou na Třemšín vydat také z nedalekého Míšova, Teslín či Věšína. Pěkná cesta vede z Teslín, odkud se po zelené turistické značce dostanete na rozcestí Spálená bouda a odtud po žluté přes Hengst až na samotný Třemšín. Kromě tajemných ruin starých hradů se tato oblast pyšní i krásnými porosty, původní květenou a skalními útvary. Nejcennější části této krajiny jsou proto chráněny jako přírodní rezervace.
GPS: 49°33'59.9"N 13°46'38.0"E
Text: Eliška Gregorová
Foto: Eliška Gregorová, Wikimedia Commons: Huhulenik
Diskuze u článku (0) |