ČR, zahrada Kinských – oáza klidu v centru Prahy
Zahrada Kinských je dnes součástí Petřínských sadů, nebylo tomu tak ale vždy. Oblast původně ležela za městskými hradbami a kdysi tu bývaly hlavně vinice. V 19. století pozemek koupil rod Kinských a Rudoulf Kinský si zde nechal vybudovat empírový letohrádek. Okolo letohrádku vyrostl rozsáhlý park. Prudké svahy Petřína poskytly tehdejším architektům příležitosti k tvorbě vodopádů a romantických zákoutí, kterých se v zahradě nachází víc než dost.
Procházka zahradou
Hlavní památka zahrady se nachází kousek od hlavního vstupu z náměstí Kinských (zastávka tramvaje Švandovo divadlo). Ve slohově čisté klasicistní budově dnes sídlí Národopisné muzeum a zdejší sbírky lidového umění prý patří k největším v Evropě, z velkolepých plánů na zřízení skanzenu pod širým nebem ale brzy sešlo. V zahradě však dodnes najdeme několik folklorních stavbiček, například zvoničku z Bojanovic přímo u letohrádku.
Nejkurióznější z těchto památek ovšem býval pravoslavný kostelík sv. Michala. Do Prahy byl převezen z Podkarpatské Rusi u příležitosti desetiletého výročí připojení této oblasti k tehdejšímu Československu v roce 1929. Nebylo to poprvé, co se kostelík stěhoval. Původně byl totiž postaven v obci Velké Loučky u Mukačeva, ale brzy se přestěhoval do bohatší obce Medvedovce. Stavbu v bojkovském stylu využívaly v Praze k bohoslužbám pravoslavné církve. Tato kuriozní památka bohužel na sklonku října roku 2020 ze zatím neznámých příčin vyhořela, na případnou obnovu si budeme muset nějak dobu počkat.
Cestou ke kostelíku pravděpodobně neminete jezírko se sochou Herkula a působivým kaskádovitým vodopádem. Socha Herkula je raně barokní a na současné místo byla převezena v roce 1938 z Kampy.
Drobné památky a tajemná zákoutí
Od kostela se můžete vydat dále třeba k jezírku se sochou lachtana od Jana Laudy, k přírodní památce Petřínské skalky nebo k Hladové zdi. Anebo se jen tak toulat po klikatících se cestách. V parku se nachází množství drobných památek, zejména různé kašny, přímo u letohrádku je to třeba socha herečky Hany Kvapilové z bílého mramoru a u jezírka se sochou lachtana zase stojí vícenásobné sluneční hodiny, které sem byly převezeny ze Smíchova. Pokud se dostanete do vyšších částí zahrady, nejspíš nepřehlédnete pozůstatky původně empírového letohrádku, který později sloužil jako oblíbená výletní restaurace, ale po požáru v roce 2002 je v ruinách. Stejný osud postihl i domek nedaleko kostela sv. Michala, který obývali správci zahrady a letohrádku. Za pozornost stojí také budova zvaná Švýcárna u hlavního vstupu.
Přístup a další informace
Už bylo zmíněno, že hlavní vstup do zahrady je z náměstí Kinských. Druhá brána je umístěna mezi Růžovým sadem a strahovskými kolejemi, a pokud si chcete užít procházku a tolik se u toho nezapotit, je přístup z opačné strany dobrou volbou.
GPS: 50°04'45.8"N 14°23'54.8"E
Text: Eliška Gregorová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek