Francie, departement Seine-Maritime – Le Havre
V severní části regionu stojí za to si zajet k pobřeží Lamanšského průlivu, kde jsou úžasné bílé útesy. Jižní část regionu je právem nazývána Normandské Švýcarsko. Charakteristické pro tuto část regionu jsou tichá údolí, louky a lesy, takže si zde užijí hlavně lidé, kteří rádi chodí do přírody nebo je baví si venku zasportovat. V Normandii se však nachází i mnoho hradů, nádherných kostelů a měst, kam se ještě podíváme.
Jak název článku prozrazuje, dnešním cílem je Le Havre. Možná jste nedávno zaznamenali, že nový francouzský premiér pochází právě z tohoto přístavního města, kde byl starostou. Le Havre se rozkládá kolem ústí řeky Seiny. V roce 2005 se město stalo součástí světového dědictví UNESCO jako skvělý příklad poválečného urbanismu a architektury. Le Havre je navíc považováno za kolébku impresionismu, o čemž svědčí mimo jiné také Musée d'art moderne André Malraux neboli MuMa. To bylo otevřeno v roce 1961 a je domovem největší sbírky impresionistických maleb ve Francii (větší je pouze v Musée d'Orsay v Paříži).
Najdete tu díla od autorů, kteří v Normandii působili. Řeč je například o Claudu Monetovi, nechybí však ani jména jako Eugene Boudin, Eugene Delacroix, Gustave Courbet, Edgar Degas, Pierre-Auguste Renoir, Paul Gauguin a mnoho dalších. Muzeum se však nesoustřeďuje jen na impresionismus, vystaveny jsou malby pokrývající období pěti set let.
Naším dalším cílem je kostel svatého Josefa. Tento římskokatolický kostel z 50. letech 20. století byl postaven v rámci celkové přestavby města, které bylo během druhé světové války kompletně zničeno. Kostel je vlastně zároveň památníkem 5 000 civilistů, kteří zde během války zahynuli. Návrh kostela s interiérem v neogotickém stylu vytvořil Auguste Perret, architekt, který stál za novou podobou Le Havre. Perret byl učitelem a mentorem Le Corbusiera, jednoho z největších ikonických jmen architektury 20. století. Ale zpět ke kostelu. Jeho věž je 107 metrů vysoká a dobře viditelná z moře – obzvlášť v noci, kdy je osvětlená.
I když město bylo zničeno, něco z jeho předchozí tváře přece jen zůstalo. Maison de l'Armateur neboli „Loďařův dům“. Dům byl postaven na konci 18. století, což z něj činí unikátní příklad tehdejší buržoazní architektury. Na jeho pěti patrech jsou k vidění krásné dřevořezby, renovované interiéry, pracovna nebo vitríny s různými zajímavými předměty.
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikipedia.org, Wikimedia Commons: Philippe Ales, Philippe Ales (2), Urban, Velvet, Bodoklecksel
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek