Francie, Paříž II. – město slavných a moudrých

Naše putování Paříží jsme začali v místě, odkud ještě i dnes vychází množství moudrých a vzdělaných lidí. Toto místo se jmenuje Latinská čtvrť. Pojmenování může evokovat souvislost s etnickým obyvatelstvem, ale není tomu tak, protože jméno této známé pařížské čtvrti vzniklo od latinského jazyka, který se používal a dodnes používá v oblasti vzdělávání.

Latinská čtvrť - labyrint ulic
Latinská čtvrť leží východně od bulváru Saint - Michel, který dal vybudovat baron Haussmann v 19. století. Společně s ulicí Rue Saint - Jacques tvoří historickou osu Paříže sahající ze severu na jih. Díky své poloze se bulvár Saint- Michel stal v roce 1968 místem pouličních bojů mezi policií a studenty. Dnes už naštěstí dýchá francouzským šarmem a nezaměnitelnou atmosférou úchvatných fontán uprostřed malých náměstí, velkých i menších knihkupectví, obchůdků s oblečením, hotelů, klasických kavárniček a samozřejmě univerzitních budov. Zajímavé bylo pro nás zjištění, že se v jistém bodě protíná i s neméně známým bulvárem Saint - Germain, který nese pojmenování podle biskupa Germana a prochází i vedle nejstaršího pařížského opatství Saint - Germain - des - Prés. Jeho půvab jsme sice zachytili jen okrajově, přesto můžeme říci, že je vskutku nádherný.

V latinské čtvrti se nachází množství škol, od těch základních, přes lycea, až po slavnou univerzitu Sorbonna, která je dodnes největším centrem vysokoškolského studia ve Francii. Latinská čtvrť je starobylým labyrintem uliček, kde se již od pradávna setkávali intelektuálové, vzdělanci a umělci, kteří si zde mnohokrát dopřávali bohémský způsob života. Při naší procházce uličkami této čtvrti jsme i my nabývali pocit výjimečnosti, protože tolik škol pohromadě se jen tak lehce nevidí. Velmi nás zaujal fakt, že v současné době studuje na univerzitě Sorbonna přes 70 000 studentů. Není se čemu divit, protože tuto školu navštěvovali i takoví velikáni dějin, jako svatý Albert Veliký, svatý Bonaventura, svatý Tomáš Akvinský či Honoré de Balzac. Tato jedna z nejstarších univerzit světa byla založena v roce 1253 jako studentská kolej pro hrstku chudých studentů francouzským teologem Robertem de Sorbon. V rámci své historie ovlivňovala společenský život nejen ve Francii, ale i mimo něj. Její významné postavení utvrzuje i fakt, že v roce 1431 schválila popravu Jany z Arku. Na půdě univerzity našel svůj odpočinek i slavný kardinál Richelie, jehož hrobka je uložena v kapli sv. Ursuly. Samozřejmě mohli bychom pokračovat ještě dlouho po stopách historie univerzity, ale nyní se postupně přesuneme k snad nejznámější hrobce Paříže, kterou je legendární Pantheon.

Panteon - místo odpočinku i objevu
Nejznámější stavbou v latinské čtvrti je historická stavba pařížského Panteonu. K této dominantě města jsme se dostali po absolvování spleti uliček mírného stoupání. Panteon se nachází na vyvýšenině a zpředu jeho velkého náměstí obklopeného univerzitními budovami se naskýtá úchvatný pohled na Paříž. Z tohoto místa jsme poprvé uviděli i železnou dámu - Eiffelovu věž. Tato bohatě zdobená budova stojí na místě baziliky zasvěcené patronce města - svaté Jenovéfě. V roce 1755 nabyl Pantheon dnešní podobu a po Velké francouzské revoluci byl přeměněn na hrobku, kde svůj odpočinek našli takové významné osobnosti, jakými zcela určitě jsou filozof Voltaire, manželé Curieovi, spisovatelé Victor Hugo, Alexander Dumas, Émile Zola nebo matematik Joseph Louis Lagrange.

Kromě místa posledního odpočinku těchto významných osobností ukrývá Panteon ještě jedno zajímavé tajemství. Je jím slavné kyvadlo Jeana Bernarda Léona Foucaulta, který ho pověsil v samotné kopuli a dodnes je zde jeho věrná kopie. Panteon se tak stal svědkem pokusu, který jednoznačně dokázal, že Země rotuje. A my jsme se zase stali svědky obdivu osobností, staveb a důsledků vzdělanosti v této Latinské čtvrti. Prozatím naše toulky Paříží ukončíme, ale jen do příštího týdne, kdy se sem opět vrátíme.

Text a foto : Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová