Francie, Paříž XXVII.: Náměstí Svornosti a gilotin

Naše putování po Paříži pomalu, ale jistě nabralo obrátky. Postupně jsme si začali uvědomovat souvislosti. Historie Paříže nebyla jen o krásné architektuře či ideálních a dobrých králích. Byla také o bojích. Jedním z nejznámějších byla tzv. Francouzská revoluce. Bylo to za časů chamtivého krále Ludvíka XVI. a jeho namyšlené manželky Marie Antoinetty, kdy se vyšší vrstvy společnosti bavily a žily v přepychu a chudý lid trpěl a neměl co jíst. Tento nepoměr vyústil do masové vzpoury obyčejného lidu. Ten nejprve vykradl Invalidovnu, kde měla armáda uložených přes 30 000 zbraní, ale bez střelného prachu. Následně se lid přesunul k Bastile, kde osvobodili vězně a doplnili zásoby střelného prachu. To byl už jen krok k zajetí krále, kterému odebrali všechny tituly, čímž se z něj stal jen obyčejný člověk - občan Louis Capet a sťali mu hlavu. Stejný nebo podobný osud postihl i dalších 3000 šlechticů, mezi nimiž byla i Marie Antoinetta. Nejdříve je uvěznili v La Conciergerie a pak postupně popravovali. Takto velmi stručně proběhla odplata těžce zkoušeného francouzského lidu za nenasytnost vrchnosti.

Náměstí, kde se prolévala krev

Možná se ptáte proč vzpomínáme Francouzskou revoluci a jakou to má souvislost s náměstím Svornosti? Právě Place de la Concorde bylo pýchou krále Ludvíka XV., který zde dal vystavět svou jezdeckou sochu, jako symbol síly a moci. Výstavba náměstí trvala neuvěřitelných 11 let a náměstí neslo po něm jméno. Ale pro francouzský lid to byl symbol utrpení a chudoby. Ta se s příchodem nového krále stala nesnesitelná a měla za následek tisíce mrtvých lidí.

Odhaduje se, že na tomto náměstí kromě krále bylo popraveno bezmála 40 000 lidí, jejichž krev se už nedala více smývat z dlažby, a proto byl postupem času tento prostor kompletně předlážděný.

Pan Guillotin

Vědomi si, že stojíme na místě, kde skonalo tolik lidí, byly naše pocity smíšené. Ještě nám nedá nezmínit jednu zajímavost, kterou jsme se dočetli z bedekru. Na stínání hlav se používala gilotina, jejímž autorem byl Dr. Joseph-Ignacea Guillotin, který prosadil používání tohoto spolehlivého a rychlého zařízení zákonem. Do té doby nárok na "bezbolestnou" smrt měli jen bohatí a mocní. Ti, co takové štěstí neměli, byli popravováni oběšením, uvařením, roztrháním na kusy či ukřižováním.

Skvosty náměstí

Dost bylo popisování této nepříjemné části francouzské historie, podívejme se raději na současnost. Náměstí Svornosti je pomyslným centrem, resp. vyústěním více tříd a bulvárů. Zároveň je součástí tzv. Historické osy (Axe historique). Náměstí je vstupem do Tuilerijských zahrad. Odděluje ho od nich impozantní železná brána. V centrální části náměstí, kde kdysi stála jezdecká socha krále, později vystřídána gilotinou, se v současnosti nachází 23 metrů vysoký egyptský obelisk. Na jeho vrcholu se tyčí pozlacená pyramida, která nádherně odráží dopadající paprsky slunce. Obelisk stojí na náměstí již od roku 1836 a byl zde umístěn z důvodu odpoutání pozornosti od hrůz, které se zde v průběhu časů udály. Původ tohoto monumentu se datuje do roku 1 300 před Kristem a pochází z chrámu faraona Ramesse II. v Luxoru. Získal ho král Ludvík Filip I. jako dar od egyptského místokrále Muhammada Aliho.

Dalšími památkami byly nadrozměrní koně strážící po obou stranách vstup na bulvár Champs-Élysées, nebo krásné fontány v severní a jižní části náměstí, vytvořené podle předlohy fontán na náměstí svatého Petra v Římě. Celý prostor ohraničoval trošku neobvyklý kruhový, resp. obdélníkový objezd a budovy, v nichž sídlí např. Ministerstvo námořnictví, francouzský autoklub, galerie, muzea atd. Vyúsťují zde i známé ulice Rue Royale a Rue de Rivoli.

Po chvilce obdivování a procházení náměstím Svornosti jsme se vydali dál, tentokrát směrem ke kostelu La Madeleine, ale o tom si povíme až příště.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová