Javoříčské jeskyně: jeskyně s Niagarským vodopádem

Jeskynní systém tvoří vzájemně propojené Javoříčské jeskyně, objevené v roce 1938, s později objevenými jeskyněmi Míru a s již dříve známými jeskyněmi (Svěcená, Švecova a Paničtí díra, Hlinité jeskyně a závrt Zátvořice).

Jeskyně prostupují vrchem Špraňkem, který se nachází v nadmořské výšce 539 metrů. Na severním svahu vrchu leží dnešní z části umělý vchod, na západním svahu jeden z východů zpřístupněné trasy (Svěcená díra) a na východním svahu hlavní východ zpřístupněných jeskyní.

V horním patře, které je nejlépe prozkoumáno, je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti úsek dlouhý 790 metrů. Odtud z vedlejších jeskyní vedou hluboké propasti do středního patra.

Do patra se vstupuje umělou štolou ústící do velké prostory systému – Suťového dómu. Rozsáhlým řícením vznikly dále Suťový a Gigantů dóm, Spojovací chodba a Pohádkové jeskyně.

Od Svěcené díry pokračuje horní patro za Panenskou jeskyní k jeskyním Míru, nalezeným v roce 1958.

Prvky výzdoby:

- sintrová výzdoba s mohutnými stalagmitovými útvary

- vysoké výklenky, labyrinty chodeb i rourovité a kanálkovité propasti,

  hluboké od 8 do 60 metrů

- tenká brčka, která se vyskytují ve všech částech tohoto patra

Ve středním patře se nacházejí propasti, které spojují střední patro se spodním.

Z tohoto patra vede ze západního svahu Špraňku vchod do Svěcené díry – prostory, zcela zbavené sintrové výzdoby.

Je průchozí i s Propasťovým dómem a Hlinitou jeskyní.

Střední patro má několik samostatných úseků, jako například Švecovu objevnou cestu, labyrint chodeb pod Spojovací chodbou a Hlinité jeskyně. Většinou je tvořeno z úzkých chodbiček založených na puklinách ovlivněných vodním tokem.

Prvky výzdoby:

- tenká brčka, která se vyskytují v nepravidelných, různě 

  hustých skupinách a jsou dlouhá 20 až 50 centimtrů

Ze spodního patra je poznána pouze část prostor na dně propasti Lví jáma, jinak je zatím prakticky neznámé. Patro je pravděpodobně tvořeno z úzkých puklicovitých chodeb a kanálů, stejně jako v jediné prozkoumané Lví jámě.

Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE  

Zajímavosti:

- první písemně doložená zmínka o Javoříčských jeskyních pochází z roku 1939

- v úseku od síně Vodopádů k Černé propasti a v Propasťovém dómu se nachází

  hlinito-jílovité sedimenty, obsahující i větší valouny křemene

- celé horní patro je typem říční jeskyně

- podzemní propast Lví jáma je hluboká 64 metrů

- v dómu Gigantů se nachází největší stalaktit, dlouhý 3,2 metry

- ve Spojovací chodbě jsou stalaktity Hanácká mrkev, Damoklův meč, dlouhé přes 2 metry

- v Pohádkových jeskyních se vyskytují unikátně řasené sintrové záclony

- v Suťovém dómu se nacházejí Poutníci, což jsou „zahnuté“ hůlkové stalagmity

- v Suťovém dómu byla v roce 1951 nalezena holenní kost nosorožce vlnatého

- většinu jeskynních stěn pokrývají sintrové náteky a kaskády

- největší kaskádou je 11 metrů vysoký "Niagarský vodopád" na stěně Dómu Gigantů

- celková délka zpřístupněné trasy 790 metrů

- jeskynní prostory jsou dlouhé cca 4000 metrů

- teplota v jeskyni je 7 až 8 °C

- jeskyně patří k nejvýznamnějším zimovištím netopýrů a vrápenců

Text: Tereza Flašková

Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv