Jeskyně na Špičáku
Dvoupatrový jeskynní systém tvoří: soustava puklinových chodeb a dómů, korozní jeskyně a dodnes neprozkoumané, z větší části zatopené, spodní patro. Jednotná úroveň stropů zpřístupněného horního patra vypovídá o dlouhodobém působení podzemních vod.
Dva vstupy do horního patra se nacházejí v dnes již opuštěných krystalických vápencových lomech pod skalami. Starší vchod leží v hlubokém skalním zářezu, pravděpodobně již od středověkého kamenolomu. Štola, která je východněji položená, je uměle vyražená z mladšího kamenolomu a funguje jako druhý vchod.
V těsné blízkosti štoly (druhého vchodu) vede 34 metrů dlouhá puklinová chodba, ve které se přímo uprostřed nachází 4 metry hluboká propástka a je jediným místem jeskynního systému, kde je možné sestoupit k hladině vody spodního patra.
O 40 metrů dále vede 32 metrů dlouhá puklinová chodba se srdcovitým profilem, s názvem U Kalvárie.
Z této chodby vede odbočka, na které se nachází 6 metrů hluboká propástka s názvem Obří hrnec.
Na dně jeskyně dělí místnost na dvě části vápencové bloky. Na stěnách těchto prostor jsou výrazné vertikální žlábky, vytvořené stékající vodou. Dóm původně zdobily kuželovité a hůlkovité stalagmity, avšak krápníky byly díky dlouholetému zpřístupnění ulámány návštěvníky.
Na východní straně jeskyně se nachází dóm s názvem Kout naděje, z něhož vybíhá poslední odbočka 20 metrů dlouhé puklinové chodby.
Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE
Prvky výzdoby:
- stěny celé jeskyně jsou pomalovány symboly, iniciály, kresbami a podpisy
- jeskyně je známá výskytem sintrové hmoty zvané nickamínek, který vytváří povlaky na
stěnách a stropech od několika milimetrů až do 2 - 4 centimetrů
Spodní patro je dodnes neprozkoumáno a zcela zaplaveno, s horním patrem komunikuje pouze úzkými vertikálními komíny a kanály. Většina spojovacích komínů a kanálů je buď zasypaná či zaplněná horninou, nebo příliš úzká.
Zajímavosti:
Jeskyně na Špičáku je nejstarší písemně doložená jeskyně v České republice- první zmínka o jeskyni je doložena z roku 1430 v Geografické a geologické instrukci pro zlatokopy a prospektory báňského revíru a rýžovišť ve Zlatých horách.
- nejstarší dochovaný letopočet je z roku 1519, vyrytý na stěně jeskyně
- podzemní prostory zřejmě sloužily po celá staletí i k náboženským obřadům, příležitostně
jako úkryt nebo poustevna
- celková délka zpřístupněné a zároveň bezbariérové trasy je 220 metrů
- jeskynní prostory jsou dlouhé 400 metrů
- teplota v jeskyni 7 až 9 °C
- jeskyně je významným zimovištěm letounů, dlouhodobě se zde vyskytuje 7 druhů
Text: Tereza Flašková
Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek