SR: Martin - hlavní město kultury Slováků

Villa Sancti Martini – tak zní nejstarší zachované označení osady z roku 1284, jež lokalitu pojmenovalo podle kostela zasvěceného sv. Martinovi – biskupovi z francouzského Tours. Přibližně o půlstoletí později (1340) jí král Karel Robert udělil městská práva a město se postupně stalo přirozeným centrem Turčianské kotliny podél řeky Turiec, po stranách sevřené zalesněnými masívy Malé Fatry a Velké Fatry. Město leží v nadmořské výšce přibližně 400 m n.m.

Historie

Až do počátku 20. století byl Martin svou velikostí malé provinční městečko, jež se přesto výrazně a opakovaně zapsalo do slovenských dějin. Od poloviny 19. století se stalo zázemím domácí inteligence, jež z něho vybudovala středisko kultury, vědy, umění, ale i finančnictví a politiky. Zde vznikaly první slovenské spolky a zejména Matica slovenská (1863), jež se postavila do čela úsilí o uznání práv, vyjádřených v Memorandu slovenského národa z roku 1861 (autonomie, vlastní sněm, vláda, univerzita...), vyhlášeném právě v Martině. Podruhé se město významně zapsalo do dějin na sklonku roku 1918, kdy tu vznikla Slovenská národní rada jako nejvyšší představitelka národních zájmů, jež se Martinskou deklarací přihlásila k myšlence společného česko-slovenského státu. Dvacáté století potom přineslo velký rozmach města zejména díky rozvoji průmyslu (strojírenský, zbrojní, polygrafický, automobilový, farmaceutický). Ve městě v současnosti žije na 60 000 obyvatel.

Pamětihodnosti

Historické centrum města není velké a vymezuje ho přibližně pěší zóna v okolí kostela sv. Martina a náměstí Slovenského národního povstání, přičemž většina památek se váže k novodobým dějinám, ze starších dob se tu zachovalo jen velmi málo. Dominantou náměstí je bývalý Župní dům z roku 1740, v němž se nachází Turčianská galerie s uměleckými sbírkami od gotiky po současnost. V nejstarší budově Slovenského národního muzea (SNM) z roku 1908 je dnes Turčianské muzeum Andreje Kmeťa s přírodními a vlastivědnými sbírkami. Ve 30. letech 20. století dostalo SNM novou budovu, v níž jsou dnes zpřístupněny sbírky Etnografického muzea. Kdo do něj zavítá, neměl by vynechat ani největší skanzen lidové architektury (přes stovku staveb na 28 ha) pod názvem Muzeum slovenské dědiny na jižním okraji města v lokalitě Jahodnícke háje.

Vraťme se však ještě do centra města. V historické první budově Matice slovenské dnes sídlí Slovenské národní literární muzeum se stálou expozicí dějin slovenské literatury a písemnictví od nejstarších dob po současnost. Ke kulturním a historickým pamětihodnostem města patří i Národní hřbitov (cintorín), na němž jsou pochováni mnohé významné osobnosti slovenské kultury. Z dalších muzeí vzpomeňme například Muzeum Červeného kříže na Slovensku nebo Muzeum české kultury na Slovensku. Obě mají určitou spojitost s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. V nedaleké obci Bystrička lze vidět dům, který si tu TGM nechal postavit (dům je v soukromém vlastnictví, majitel umožňuje nahlédnout do interiéru jen příležitostně po dohodě předem na Místním úřadě: www.bystricka.sk).

Příroda a okolí

Kromě kulturních pamětihodností turisty do města přitahuje – jak v letním, tak i v zimním období – bohatá nabídka přírodních atraktivit. Martinské hole jsou díky své poloze známé tím, že často se na nich lyžuje až do pozdního jara, kdy jiná střediska už zůstanou bez sněhu. V létě zase nabízejí jedinečné turistické zážitky pro pěší i cykloturisty, včetně neopakovatelných výhledů na Turčianskou dolinu. V okolí města a celé oblasti Turce je na 400 kilometrů značených cyklostezek různé náročnosti, včetně horské cykloturistiky až do nadmořské výšky 1400 m. V rámci blízkého okolí města stojí za pozornost turistů například Turčianske Teplice – lázně a akvapark, lyžařské střediska Winter Park Martinky, Jasenská dolina a Snowland – Valčianska dolina, zříceniny hradů Sklabiňa, Blatnica či Zniev, zámečky Blatnica a Mošovce. Z hlediska přírodních hodnot jsou přitažlivé Gaderská a Blatnická dolina ve Velké Fatře, rezervace Kláštorské lúky, Mošovské aleje nebo chráněný areál jezírko v Jazernici.

Text: Jiří Výborný

Foto: Oskár Mažgút

zpět