Muránskou planinou

Od Dobšinské jeskyně vede relativně přímá cesta na Brezno, podtatranské centrum všeho dění. My však odbočíme pár kilometrů za Telgártem, v obci Červená skála, na jih, kde nás informační šipka upozorní na hrad Murán. Již jeho samotný název napovídá, že vjíždíme do kraje krásné a tajemné Muránské planiny. Po silnici č 531, vinoucí se na úbočích zelených velehor, postupně klesáme do údolí k městečku Murán - do údolí pastvin, koní a krav. Asi nejlepší způsob, jak se seznámit s místní krajinou je nejen cesta sama, ale i trocha turistiky. Z doporučených tras se nabízí asi dvouhodinová vycházka mezi Velkou loukou a hradem Murán. Středně náročný naučný chodník vede přímo od parkoviště a na 2 kilometrech se toho o místním divokém kraji dozvíme více než dost. Na stezku se lze napojit také z obce Marianská Huť, ta je však o 3 km dál. Samotná zřícenina hradu Murán leží na skalnatém výběžku zvaném Cigánka.

Od loupežníků k rodeu

Tato zřicenina z 13. století je zároveň třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku (935 m n. m.). Stavba původně sloužila jako obranná tvrz zdejší obchodní cesty mezi Zvolenem, Liptovem a tehdejšími Uhry. Původní ráz stavby se však nezachoval, jelikož krom požáru prožila i několikeré přestavby. Asi nejznámější postavou spojenou s tímto hradem byl loupeživý rytíř Matěj Bašo, který se svou družinou mezi lety 1529 - 49 drancoval a plenil všechny kraje v dosahu svého panství. Vypálil Levoču, Dobšinu a jeho jméno je spojováno i se zničením kartuziánského kláštera na Kláštorisku. Po této neslavné historii se na hradě vystřídalo mnoho pánů, jejichž úmysly však byly o poznání mírumilovnější. V 18. století však stavba dvakrát vyhořela a od té doby se, až na pravidelné údržby, již dále neobývala. Jako svědectví dávných i nedávných dob se nám do dnešních dnů zachovala mohutná vstupní brána, zbytky opevnění a rozsáhlé nádvoří, která však postupně zarůstají náletovými dřevinami a zelení, a ta postupně zakrývá ruiny kdysi významného hradu. V roce 2005 zde proběhla výrazná rekonstrukce, během které vznikly dřevěné plošiny, sloužící jako působivé vyhlídky do muránské krajiny.

Procházka v zapomenutém kraji

Zdejší kraj a především pak Národní park Muránska planina, je plný romantických zákoutí, listnatých lesů, roztodivných skal a mlhavých údolí, na nichž se ruka člověka podepsala jen minimálně a když, tak jen v souladu s přírodou. Chov koní a dobytka tu dnes patří k nejtradičnějším obživám zdejšího lidu, v posledních letech dokonce v obci Murán pořádají rodeo show…

Jádro nejmladšího Slovenského národního parku je tvořeno z vápencové a dolomitové planiny s krasovými útvary, které na ploše více jak 200 km² čítají na 250 převážně nepřístupných jeskyní, desítky propastí, pramenů a kopců, jímž dominuje Fabova hoľa s výškou 1 439 m n. m. Celkem zde najdeme na 300 km značených turistických tras, které v tomto stále trochu zapomenutém kraji určitě stojí za nejednu výpravu. Naše cesta ale pokračuje a tak se dál po silnici 531 ubíráme k nejjižnějšímu bodu této cesty, do městečka Tisovec a odtud zpět na sever do podtatranského města Brezno, odkud je to již kousek k první vysokohorské výpravě, ale o tom až příště…    

Text/foto: Jan Chaloupka a wikipedia commons