Rakousko: hrad Röthelstein – malý strážce Dunaje

Pokud byste chtěli tento historický, ale také stavební unikát navštívit, snad nejjednodušší způsob je sejít k nábřeží Dunaje. My jsme také tak učinili a v následujících řádcích popsána trasa se pro nás stala zážitkem, na který rádi vzpomínáme.

Ale začněme pěkně po pořádku. U nábřeží Dunaje v městečku Hainburg je možné najít napojení na Dunajskou cyklotrasu, malý přístav, středověké opevnění, různé restaurace či park s lavičkami, které nabízejí relaxační pohled na evropský veletok. A právě tento park je jakousi vstupní branou do Národního parku Dunajské luhy, německy Donau-Auen. Pokud byste si zde chtěli odložit kola, stojan jsme sice nenašli, ale připevnění zámku k lavičce bylo dostačujícím řešením.

Nenápadný vstup do národního parku je označen jen malou cedulkou udávající název parku a zákazy, které je třeba dodržovat. Jedním z nich je i zákaz přejezdu přes národní park na kole, což mnozí návštěvníci v době našeho výletu ignorovali. Přes národní park vedl asi 1,5 metru široký písčitý chodník, který nás za krátko dovedl k jeskynnímu tunelu, který tvořily slepencové horniny nazývané také brekcie. Přechod několikametrovým tunelem byl příjemným letním osvěžením, protože teplota vzduchu přesahovala v ten den 30 °C. Skalní útvary s jeskynními projevy nás provázely ještě několik desítek metrů. Zatímco na jedné straně chodníku byly skály, na druhé se nám odkrývaly krásy nivné krajiny. Malé "zálivy", "ostrovní" výběžky obrostlé trávou, nebo stromy "vyrůstající" z vody. Po cestě k našemu cíli nás provázely houfy komárů a běžecké značky s vyznačenou vzdáleností. Po 2 kilometrech jsme dorazili na místo. Na travnaté mýtině stála mohutná zeď a tabule oznamující význam a historii tohoto místa. O 5 metrů dál byl chodník vedoucí ke schodům, po kterých jsme se dostali na malé nádvoří zříceniny hradu. Nádvoří ohraničovalo zábradlí, které chránilo návštěvníky této pozoruhodné památky od strmého spádu. Na zábradlí byly nainstalovány informační tabule o národním parku, o výskytu fauny, flóry v okolí a samozřejmě o historii hradu.

Jak jsme se dozvěděli, hrad Röthelstein nazývaný také jako Heimenburg (starší hrad) byl menší než známější a velkolepější zříceniny hradů Hainburg a Děvín. Stál na 30 metrů vysokém skalním ostrohu a první zmínky o něm se datují na rok 1180. Jak už název hradu napovídá, jméno nese po rodě Röthelsteinovců, který ho obýval. Jeho funkce dodnes není známa. Neví se, zda se jednalo o hrad hraniční nebo strážný. Pravděpodobně však sloužil pro kontrolu obchodu a rybolovu na Dunaji. Později se vystřídaly na hradě i další panovníci a v 16. století byl obsazen Turky. Postupem času byl rozebraný na stavby blízkého městečka Hainburg, a tak nám do současnosti zbyly jen zbytky vnější zdi a palácové stěny.

Po nasycení se historickými fakty jsme se ještě na chvíli pokochali výhledy na zalesněnou krajinu. Cestou zpět k našim dvoukolovým ořům, jsme si všimli doslova štěrkové pláže, kterou vymýval Dunaj. Na jedné z nich jsme se zastavili, sesbírali pár pěkných oblázků a dokonce i mušlí. Cítili jsme se skoro jako u moře. Každopádně, všem nadšencům přírody a historie, třeba i během cyklovýletu Rakouskem, doporučujeme zastávku v Národním parku Dunajské luhy, nad kterým již po staletí bdí hrad Röthelstein.

GPS: 48°09'39.0"N 16°57'16.1"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová