Rakousko, Klosterneuburg – majestátní klášter v náručí květů
Než se vydáme do areálu nejvýznamnější sakrální stavby Rakouska, která oslavuje již neuvěřitelných 900 let od založení, projdeme se historickým centrem městečka, které se nachází ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Malá toulka ulicemi nám sice netrvala dlouho, ale zato byla malebná. Krásné domy, náměstí se sochami světců či významných osobností, morový sloup, lavičky, historické hradby a malé obchůdky - to všechno na nás působilo příjemnou atmosférou.
Prohlídka kláštera
Zakrátko jsme se dostali ke vchodu do areálu kláštera, který nám poskytl dechberoucí pohled na klášterní kostel Panny Marie, který tvoří románská trojlodní bazilika se dvěma vysokými a bohatě zdobenými věžemi. Dále pompézní císařský trakt s mohutnou kupolí spojený s klášterem Klosterneuburg. Celý areál jsme si nejdříve oběhli z vnějšku. Míjeli jsme při tom bylinné zahrádky, náměstíčka zdobená květenou, dokonce i fontánou nebo památníky. Nahlédli jsme do kostela, jehož výzdoba byla vskutku nádherná, akustika dokonalá a varhany z roku 1642 jedinečné a jedny z nejcennějších v Rakousku.
Z kostela jsme se přesunuli do klášterní části, kde bylo zřízeno informační a prodejní centrum. V jedné části byla odpočinková zóna, jejíž součástí byla i kavárna. V nabídce klášterního komplexu byly na výběr tematické prohlídky - Sakrální, Imperiální, Vinná cesta a Klenotnice. Jelikož jsme nechtěli čekat na skupinovou prohlídku, vybrali jsme si jedinou individuální, a to prohlídku klenotnice. Přes velkolepé obloukovité chodby jsme se dostali ke třem místnostem klenotnice, v nichž byly ukryty nejcennější poklady Rakouska. Byla zde umístěna umělecká díla od největších mistrů klenotníků či krejčích, která zdobily polodrahokamy, zlato a drahokamy. Naši pozornost nejvíce poutala zemská koruna Arcivévodství rakouského nebo také svatá koruna Rakouska, která je zde umístěna již od roku 1616, ale veřejnosti zpřístupněna teprve nedávno, od roku 2012. Jednotlivými expozicemi nás doprovázel audioprůvodce. Dostali jsme ho ke vstupence a tlumočil vedle světových jazyků i do češtiny a slovenštiny.
Jelikož jsme si zvolili individuální prohlídku, dveře k nejcennější památce, tj. k Verdunskému oltáři nám zůstaly zavřené. Neviděli jsme ani stropní fresky, barokní salu terrenu a knihovnu. Nicméně alespoň trošku jsme nakoukli do barokních vinných sklepů v podzemí. Dodnes se zde vyrábí, resp. uskladňuje proslulé místní víno vysoké kvality.
Během našeho toulání se klášterem jsme potkávali mnichy, kteří zde stále působí a dodávají celému klášternímu komplexu život. Při rozhovoru s jedním z nich jsme se dozvěděli něco o historii. Klášter Klosterneuburg byl založen v roce 1114 hrabětem Leopoldem III. a od roku 1133 po současnost zde žijí augustiniáni, což je řeholní řád katolické církve. Klášter si prošel opravdu bohatou historií. Od vojenských vpádů přes stavební úpravy na základě příkazů císaře Karla VI. až po obsazení francouzskými či německými vojáky. Zajímavostí pro nás bylo, že se zde založila první vinařská škola v Rakousku, že v sanatoriu Kiesling u Klosterneuburgu zemřel spisovatel Franz Kafka nebo se zde narodil známý rakouský automobilový konstruktér Hans Ledwinka. Plni dojmů i poznání jsme se přesunuli do klášterních zahrad.
V náručí květin
Každý rok se v klášterních zahradách, resp. v oranžérii koná v první polovině března výstava květin. Jeden rok jsou to růže, druhý zas orchideje. My jsme měli štěstí a byli jsme ve správný čas na správném místě. Právě probíhající výstavu orchidejí jsme si nenechali ujít. Byl to jeden z nejestetičtějších zážitků, jaký jsme kdy zažili. Jen si představte plochu 1 800 m2, kde vás svými barvami, tvary a vůněmi ohromují tisíce květů ze všech kontinentů světa. Vidíte vzácné i exotické druhy květin a procházíte se kreativními expozicemi květinových umělců. Navíc je výstava rozdělena na část, kde je možné jen obdivovat krásu výtvorů přírody a na část nákupní, kde neodoláte a musíte si alespoň jednu malou kytičku koupit. Ani se nenadějete a budete mít plné ruce orchidejí nebo všelijakých jiných sazenic. Fantastickou výhodou takové výstavy pro nás bylo, že jsme se mohli podělit o své zkušenosti nebo se zeptat na pěstitelské a šlechtitelské pokusy odborníků, kteří s radostí odpověděli a dávali nám cenné rady. S nadšením jsme jen velmi pomalu opouštěli tuto rajskou zahradu, která byla tečkou za naším výletem.
Nezbývalo nám už nic, jen vydat se směrem domů. Cestou jsme si slíbili, že se za rok půjdeme podívat na výstavu růží a nahlédneme i do jiných částí tohoto nevšedního města a stejnojmenného klášterního komplexu.
Text a foto: Oskár Mažgút
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek