Rumunsko: Nejen po stopách hraběte Drákuly II

Z města Brašov se nám odjet příliš nechtělo, protože jsme v něm stále objevovali něco nového. Ale čas byl neúprosný, a tak jsme zamířili směrem k obci Bran, která leží přibližně 30 kilometrů od Brašova a nabízí k vidění snad nejznámější atrakci Rumunska – tzv. Drákulův hrad.

Hrad Bran neboli Drákulův hrad je považován za sídlo krvelačného hraběte, o kterém se napsaly desítky knih a natočilo mnoho filmů. Nachází se na hranici Transylvánie a Valašska, což jsou historická územní označení země.

Zatímco jsme se přesouvali, zjišťovali jsme si informace ani ne tak o hradu, jakož o samotném Drákulovi. Dozvěděli jsme se, že postava má i reálné základy. Literatura uvádí, že zdejší valašský kníže Vlad III. Drakula, který vládl od roku 1448 do 1476, byl tak krutý k nepřátelům, že si vysloužil přezdívku „Napichovač“ (Tepes). Hrabě měl totiž zálibu v napichování zajatců na kůl. Nicméně o pití krve ani o dalších upírských praktikách nebyla zmínka. Dokonce se uvádí, že jmenovaný panovník na hradě Bran ani nikdy nebyl a že jeho skutečným sídlem byl dnes již neexistující hrad Poenari.

Ani jsme se nenadáli a už nás vítal přibližně osmisetletý hrad, který sloužil zpočátku jako vojenská pevnost. Dali ji postavit obchodníci z nedalekého Brašova z obavy před vpády rozpínající se Osmanské říše. První písemné zmínky pocházejí z roku 1212. Postupem času ho spravovala dunajská knížectví nebo místní samosprávy. V roce 1920 byla památka darována městem Brašov rumunské královně Marii, ale již v r. 1948 (po změně režimu a nástupu komunistů) se stala státním majetkem. Od roku 1956 byl hrad poprvé zpřístupněn veřejnosti, ovšem ne nadlouho, protože z nedbalosti tehdejších úředníků začal chátrat. To se změnilo v letech 1987 až 1993, kdy památka prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Po pádu režimu začala restituční řízení, která přinesla navrácení majetku legitimním dědicům. Ti hrad nabídli státu k odkoupení, ale Rumunsko to odmítlo, a tak je dodnes v soukromých rukou. Přesto dědicové (rod Habsburg-Lothringen) zachovali hrad přístupný veřejnosti, dokonce se postarali o otevření muzea, kde máte možnost vidět rodinné sbírky Habsburků.

To, že se jedná o snad největší turistickou atrakci země, potvrzuje nejen přítomnost množství návštěvníků z různých koutů světa, ale i několik restaurací, obchůdky se suvenýry a všelijací prodejci nabízející možné i nemožné v souvislosti s Drákulou. Vstup na hrad je možný celoročně. K hradu vede klikatá cesta, která vás dovede k bradlu s vysokým kamenným křížem a dále ke strmému schodišti, které vypadá dost strašidelně. Za vstupní branou se vám otevře svět temného středověku se sedmnácti sály a zajímavými zákoutími.

V hradní věži si můžete dokonce pronajmout apartmán a vychutnat si tak atmosféru hradu i v noci. V tomto případě si už však připlatíte. Na závěr prohlídky nás zaujal i fakt, že hrad se řadí mezi nejdražší nemovitosti v celém Rumunsku.

Ať už je legenda o Drákulovi pravdivá, nebo ne, určitě hrad Bran někdy navštivte. Je krásný, tajemný a nabízí i nádherné výhledy do okolí. Místní obyvatelé i průvodci vás doslova vtáhnou do kouzelných příběhů, kterým rádi uvěříte.

Ale ani zdaleka to není všechno, co vám Rumunsko může nabídnout, proto se už za týden vydáme dál.

 
GPS: 45°30'54.1"N 25°22'02.3"E

Text: Oskár Mažgút

Foto: Mária Ondrejková

Překlad: Stanislava Waniová