Rumunsko: Nejen po stopách hraběte Drákuly VI
Letní čtení vám přináší:
Název Bukurešť vznikl podle pastýře Bucura, což v rumunštině znamená veselý. Kdo byl pastýř a proč právě podle něj dostalo město pojmenování, bohužel už průvodce neuváděl. Město je obklopeno úpatím Karpat na jedné straně a Dunajem na druhé. Ale pojďme pěkně popořadě, tedy začněme krátkou historií.
Historie Bukurešti je poměrně mladá. První zmínky pocházejí z roku 1459 v listině knížete Vlada Tepese, i když pod jiným názvem se vzpomíná už v roce 1368. Později je uvedena jako zimní rezidence valašských panovníků, kteří ji v roce 1659 povýšili na jejich sídelní město. Díky své poloze se stala důležitou křižovatkou obchodních cest, což přispělo k její proměně. Zároveň se stala i duchovním centrem pravoslavných křesťanů. V roce 1862 se stává hlavním městem nezávislého Rumunska. Toto období se nazývá i zlatým věkem města, jelikož její krása začala vzkvétat (hlavně vlivem pozvání francouzských architektů). Proto není divu, že si svého času vysloužila označení „Paříž východu“. Brzy nato přišly rány v podobě světových válek, přírodních katastrof (například zemětřesení v roce 1977) a nesmíme opomenout ani socialistický režim, během kterého vznikla paneláková sídliště, mnohé administrativní budovy i nechvalně známý Palác parlamentu.
Ale nechme už historii a vydejme se vstříc památkám. Mezi ty turisticky nejatraktivnější určitě patří pravoslavný chrám Stavropoelos z 18. století, takzvaný monastýr Plumbuita (něco jako klášter, kde žijí mniši), který se kromě skvostné architektury pyšní i vůbec první vytištěnou knihou ve městě. Dále zmíníme Vítězný oblouk, který symbolizuje boje a vítězství rumunské armády v první světové válce. Pokud vám bude připomínat ten v Paříži, tak se nemýlíte, byl jeho vzorem. Určitě triumfální je i Palatul Regal (čili královský palác) nebo Palatul Parlamentului (Palác parlamentu), palác někdejšího diktátora Ceausesca, kde se projevuje megalomanství komunistického režimu.
A právě tento palác je největší atrakcí rumunské metropole. Při jeho výstavbě byla zbořena velká část historického centra. Budova má 12 nadzemních a 8 podzemních pater. Celkově nabízí 1 100 místností o rozloze 330 000 m2, což z ní činí jednu z největších staveb světa. V jejích útrobách byste našli protiatomový kryt i únikové tunely. Při stavbě a zařizování bylo použito 700 tun bronzu, 3 miliony tun mramoru, 1 milion m3 dřeva, 250 tisíc m2 koberců a mnoho dalších materiálů a zařízení. Kolem paláce je vytvořen park o rozměrech 300 000 m2. V současnosti zde sídlí státní orgány. Zajímavostí má budova více než dost – dosud není zcela dokončena, některé místnosti se ještě vůbec nevyužily a najdete zde 2tunový závěs. Prohlídku paláce lze absolvovat nejen z vnějšku, ale i během expresní 45minutové komentované prohlídky.
Pokud se chcete pohybovat pouze po centru, tak vám postačí vaše nohy. Ale pokud toužíte poznávat i širší zákoutí Bukurešti, můžete využít veřejnou dopravu. Kromě standardních prostředků využívá i podzemní rychlodráhu (metro) nebo tzv. lehkou železnici.
Při cestování vám určitě i vyhládne, proto návštěva nějaké restaurace přijde určitě vhod. V Bukurešti se najíte velmi chutně a alespoň podle nás i vcelku zdravě a levně. Pokud nebudete vyčerpaní chozením po památkách, navštivte některou z diskoték, kde má silnou převahu turecká hudba. Určitě navštivte i místní divadla, taneční kluby nebo koncerty. Pro ty, kdo rádi nakupují, jsou zde velká centra a historické bulváry. Ten největší nese jméno Calea Victoriei a připomíná legendární Champs-Élysées.
Bukurešť je plná kontrastů, což jí dodává nevšední atmosféru. Na jedné straně je vidět chudoba, ale vzápětí přepych. Nové se střídá se starým, moderní se zaostalým. Bukurešť je městem mnoha tváří, ale každá z nich rozhodně stojí za návštěvu. Příští týden se vydáme na toulky Rumunskem naposled, proto se nechte překvapit, které místo či město ještě navštívíme.
GPS: 44°25'37.7"N 26°05'24.6"E
Text: Oskár Mažgút
Foto: Mária Ondrejková
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek