SR, Bratislava: Kochova zahrada - VIDEO

Jedinečný areál Kochovy zahrady s historickou hodnotou byl dlouhé roky uzavřený a bez potřebné péče. Z iniciativy neziskové organizace Národní Trust, která se dlouhodobě věnuje ochraně kulturního a přírodního dědictví na Slovensku, byly v Kochové zahradě v uplynulých letech realizované udržovací práce a různé aktivity směřující k ochraně tohoto vzácného areálu.

Kdysi tento skrytý ostrov zeleně v centru města sloužil jako stará cesta ve vinohradnickém záhonu Wolfern. Na začátku 20. století, kdy tato oblast byla ještě málo zastavěná, zde dal významný lékař a mimořádná osobnost MUDr. Karol Koch postavit soukromé sanatorium se zahradou. Projekt realizovaný v letech 1929 až 1930 zpracovali tak významní architekti jako Dušan Jurkovič, Jindřich Merganc a Otokar Klimeš. Do současnosti se budova sanatoria se zahradou řadí mezi nejlepší díla slovenského funkcionalismu a ve své době byla nejmodernějším sanatoriem v meziválečném Československu. 

Čtyřposchoďová budova sanatoria ve tvaru písmena "V" je nejen chráněnou kulturní památkou, ale svým výzorem nenarušuje okolní vilovou zástavbu. Jejím poznávacím znamením je jednoduchá fasáda z hnědočervených cihel z trnavské cihlárny, která od roku 1913 patřila rodině Jurkovičových. Neoddělitelnou součástí sanatoria byla zahrada, jejíž architektonický koncept je připisovaný Jindřichu Mergansvovi. 

Vznik samotné zahrady je datovaný mezi roky 1930 až 1932 na místě původního vinohradu. Výsadbu zeleně zpracoval a realizoval známý slovenský botanik a zahradník Arboreta v Tesárskych Mlyňanoch - Jozef Mišák. Z dobových dokumentů víme, že původně bylo v zahradě vysazených 120 druhů dřevin, z toho 30 jehličnatých a 26 listnatých stále zelených cizokrajných dřevin. 

Vlivem dlouhodobé absence údržby byla zahrada o některé druhy ochuzená přirozeným vývojem je nahradily jiné, životaschopnější druhy dřevin. Naštěstí se nám do současnosti zachovaly víceré jedince, které pocházejí ještě z doby založení zahrady. 

V současnosti jsou jednotlivé terasy zahrady spojené cestičkami a schůdky, taktéž se tu nacházejí oddechové plochy doplněné sochami a lavičkami. Najdete tu i kamenný stůl, napájedlo a bazén na koupání (nefunkční). Vedle bazénu byla vyrovnaná plocha určená na sezení (plató) a sloužila na tzv. sluneční koupel. Součástí architektonického řešení byly i dvě sochy – socha Matky s dítětem a socha Milenců. Dobu jejich vzniku a jméno jejich autora žel nepoznáme. Zajímavým prvkem bylo i jezero situované ve spodní části zahrady, které sloužilo na odtok povrchové vody ze svahu. 

V sanatoriu během 2. sv. války byla zřízená Německá ženská klinika a po jejím skončení začalo sloužit jako porodnice. V současnosti patří mezi nejmodernější sanatorium své doby. Díky propojení se zahradou je vskutku jedinečnou stavbou. Architektonicky důsledně promyšlené řešení ve spojení s rehabilitačními prvky, oddechovými prvky a rekreačními složkami, jakož i estetické a výtvarné řešení řadí i samotnou zahradu mezi výjímečné počiny meziválečného období Slovenska. 

Proto pokud se budete toulat méně známými zákoutími Hlavního města Bratislavy, tak si návštěvu Kochovy zahrady určitě nenechte ujít. 

GPS: 48°08'46.7"N 17°05'39.7"E

Text, foto a video: Pavol Jemala, Slovensko zdola