www.infoglobe.cz » SR, Dobrá Voda – obec s hradem i významnou osobností - VIDEO
SR, Dobrá Voda – obec s hradem i významnou osobností - VIDEO
Publikováno: 21.7.2015
Minulý týden jsme se vydali na túru z obce Dechtice ke kostelu a klášteru svaté Kateřiny. Příjemná procházka nás inspirovala k dalšímu výletu – do pár kilometrů vzdálené obce Dobrá Voda, která se chlubí krásnou zříceninou hradu a osobností Jána Hollého.
Protože jsme byli autem, do Dobré Vody jsme se dostali za pár minut. Obec je výjimečná například tím, že je nejvýše položenou obcí v okrese Trnava nebo že se nachází v jedné z nejaktivnějších seizmických oblastí na Slovensku, o čemž svědčí i nejsilnější zemětřesení minulého století, jaké bylo na Slovensku zaznamenáno. Bylo to v roce 1906. Zajímavé je, že tato nestabilní oblast je velmi blízko jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Zamýšlet se nad tím ale raději nebudeme.
Po příjezdu do obce jsme se vydali na její obhlídku. Překvapila nás čistota a malebnost ulic a domů. Na chvíli jsme se zastavili na náměstíčku s parkovou úpravou, fontánou, lavičkami a informační tabulí o historii a památkách obce. Snad nejvýraznější pamětihodností byl kostel Narození Panny Marie s hodinovou věží, který začali stavět v roce 1788, ale dokončit se ho podařilo až v roce 1819. Sakrální památka je postavena na místě původního gotického kostela. Ten současný je postaven v klasicistním slohu. V obci jsme dále natrefili na několik křížů, pomníky, sochy nebo zasvěcené sloupy. Také na barokní kapli, která se nachází u přírodní zajímavosti – krasové vyvěračky Mariáš. Dokonce jsme navštívili i hřbitov na jižním svahu kostelní hůrky. Zde se nachází velký kamenný kříž a nevšední pomníky (ve tvaru srdce, na kterém stojí kříž). Zhotovili je místní dobrovodští kameníci ve stylu zlidovělého baroka. Nachází se zde i hrob s pomníkem Jána Hollého, který zdobí text Ludovíta Štúra a busta od sochaře Ladislava Dunajského.
A právě osobnost Jána Hollého je s obcí spjata. Tento významný slovenský spisovatel kněz a básník zde žil a nakonec i zemřel. Do obce se dostal trochu nuceně, protože ve svém předchozím působišti – v Madunicích – přišel při požáru o všechen majetek. Ujal se ho místní farář a bývalý spolužák Martin Lackovič. Dobrá Voda byla místem, kam za Jánem Hollým přišli Štúr, Hurban a Hodža, aby požehnal jejich rodící se spisovnou slovenštinu, jejíž základ tvoří středoslovenské nářečí. Obec si ho velmi váží, a také proto se zde nachází jeho pamětní pokoj na farním úřadě, který je přístupný veřejnosti již od roku 1985. V obci se nachází také rekreační zařízení, jehož součástí je koupaliště, tenisové kurty, plážové hřiště a jiné atrakce, ale to tentokrát nebylo naším cílem.
Po obhlídce obce jsme pokračovali raději pěšky. Po červené turistické značce jsme od pamětního pokoje přes hřbitov přešli do krasového údolí. Po levé straně jsme míjeli starý židovský hřbitov, o čemž napovídaly hebrejské nápisy na náhrobních kamenech. Kdysi bylo toto místo popravištěm, proto se dodnes označuje jako – Pod šibeničním vrchem. Po přibližně půlhodině jsme se ocitli u zříceniny gotického hradu. Jako Katarínka, tak i hrad Dobrá Voda se nachází ve střední části pohoří Malé Karpaty a je součástí přírodní rezervace Slopy. Ta je významná ať už dubovo-habrovo-bukovými společenstvími, jakož i krasovým geologickým podložím a jeho povrchovými projevy. Platí zde 5. stupeň ochrany přírody. Ale vraťme se k hradu.
Hrad byl postaven na místě staršího hradiště, a to počátkem 13. století na skalním výběžku. Jeho název je odvozen od početného výskytu vodních pramenů v jeho okolí. Svého času plnil strážní funkci, protože se nacházel v blízkosti tzv. České cesty, která spojovala Prahu s Budínem (později Budapešť). Hrad měl poměrně velkou rozlohu, tvořil ho palác, věže, nádvoří i kaple. Byl majetkem několika panovníků. Po povstání Františka II. Rákócziho byl značně poškozen, přesto se ho podařilo opravit. V roce 1762 vypukl ničivý požár, po kterém postupně upadal, až se nakonec stal ruinou. V současnosti jsme mohli vidět části zdiva s opevněním a zbytky či základy jiných stavebních částí. V areálu byly lavičky a ohniště. Místy hrad poskytoval krásné pohledy na karpatské lesy. I zde se nesla vzduchem atmosféra středověku.
Po vychutnání si této památky nám nezbývalo nic jiného, než se vrátit zpět do obce a vyrazit na další zajímavé místo, o které se s vámi podělíme příště.
Město Trnava, rozkládající se v centrální části Trnavské pahorkatiny, je jedním z historicky nejzajímavějších měst Slovenska. Proto neváhejte a vydejte se spolu s námi na poznávání města, kde se od pradávna křižovaly obchodní cesty, střídali panovníci a vznikaly krásné sakrální stavby.
Navštivte spolu s námi jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst na Slovensku, kde si můžete užít nejen přírodní bohatství, ale i kulturu či úchvatné památky. Tím místem jsou Piešťany.
Léto je v plném proudu a s ním i ideální čas na rodinné výlety. Jedním z nejatraktivnějších lákadel dovolenkové sezony na Slovensku jsou středověké hrady. Na své si tu přijdou děti i dospělí. I z tohoto důvodu nás zaujala nová kniha, která láká k návštěvám těchto kamenných klenotů.
V západní části Slovenské republiky se nachází Trnavský kraj. Rozlohou je sice druhý nejmenší, ale turistických atraktivit nabízí více než dost. Milovníci historie mohou absolvovat prohlídku Trnavy, pro ty, co mají rádi lázeňství, doporučujeme návštěvu Piešťan, Velkého Mederu nebo Galanty, pro gurmány i vyznavače specifické architektury zase Skalici a pro poutníky je určitě povinnou zastávkou malebný Šaštín-Stráže.
Slovensko je země, která se vyznačuje nejen nádhernou přírodou, ale také množstvím sakrálních památek. Je škoda, že je přehlíží množství turistů, kteří sem zavítají. Proto jsem se rozhodl, že alespoň touto formou seznámím návštěvníky obcí Boleráz a Klčovany s těmito památkami, jejich významem a důvodem osazení.
Přibližně 15 km od krajského města Trnava, v nádherném údolí potoka Blava, se nachází obec Radošovce. Jejími nedalekými sousedy jsou lázeňské Piešťany, zámecký Hlohovec nebo vězením známý Leopoldov. Dnes se vydáme poznávat tuto nevšední vesničku, která administrativně vznikla ne až tak dávno (1. ledna 1991), a to odčleněním se od Jaslovských Bohunic.
Po procházce obcí Radošovce jsme se při návratu domů ještě zastavili v Jaslovských Bohunicích, které jsou nám známé díky nedaleké přítomnosti atomové elektrárny. Konkrétně jsme navštívili obecní část Paderovce. Zajímavostí je, že ještě před třemi desetiletími byla tato část samostatnou obcí, proto se není co divi,t že do současnosti nabízí k vidění vícero krásných pamětihodností.
Na okraji Podunajské pahorkatiny, u vyústění údolí Chtelničky v severní části Malých Karpat, se rozprostírá vskutku nádherná obec Chtelnice. Území na kterém se nachází, se řadí k těm nejstarším obývaným oblastem na Slovensku.
Jako každé pohoří, i Malé Karpaty mají své dominantní vrchy, které výrazně vyčnívají přes široké okolí. Vrcholky těchto málo četných velikánů dotvářejí charakteristické panorama Malých Karpat. Tvoří výrazné dominanty, jsou výbornými orientačními body a také nabízejí nádherné výhledy na okolní krajinu. Jedním z těchto impozantních Malokarpatských titánů je i vrch Vysoká.
V Malých Karpatech se nachází množství zajímavých lokalit, které patří mezi často navštěvované a turisty oblíbené cílové oblasti. Jsou to především vrchy nabízející úžasné výhledy na okolí, které lákají mnohé turisty k výstupu. Mezi tři nejvyšší vrcholy Malých Karpat, ze kterých se naskýtají fantastické panoramatické výhledy na okolí, patří i vrch Vápenná.
Na sklonku zimy jsme se vydali na výlet do národní přírodní rezervace Roštún, která se nachází v pohoří Malé Karpaty. Za vstupní bránu jsme si vybrali obec Plavecké Podhradí. Co všechno jsme viděli a zažili, se dočtete v následujících řádcích.
Slovensko je krásná země, o tom jsme se opět mohli přesvědčit na našem jednodenním výletě, který jsme začali v malé obci Haluzice, která se nachází nedaleko okresního města Nové Město nad Váhem.
Při dnešním putování Slovenskem navštívíme jednu pozoruhodnou zříceninu, která leží v Trnavském kraji, přibližně 3 kilometry od obce Dechtice. Lidově se nazývá Katarínka, ale její oficiální název zní kostel a klášter svaté Kateřiny Alexandrijské.
Vydejte se spolu s námi do jednoho hrdého slovenského města, které si ctí a chrání tradice, udržuje folklór svých předků a zve návštěvníky do překrásné přírody kopaničářského kraje. Poznejte Myjavu, město reprezentující rázovitou oblast ležící mezi Záhorím na jedné straně a Považím na straně druhé tvoříc pomezí mezi Slovenskem a Moravou.
U obce Buková v okrese Trnava se nachází zřícenina hradu Ostrý Kameň, který kdysi hlídal tzv. Českou cestu. Jeho historie sice v porovnání s ostatními hrady není až tak bohatá, přesto je dnes oblíbeným turistickým místem, které jsme se rozhodli navštívit.
Dnes se přesuneme do regionu Záhoří, kde navštívíme město Holíč, které se může pochlubit unikátním barokně-klasicistním zámkem, holíčskými megality a v neposlední řadě větrným mlýnem, jehož návštěva bude naším cílem.
Už od nepaměti lákala lidi vyvýšená místa, aby se mohli porozhlédnout po širém okolí. Jako houby po dešti vyrůstaly rozhledny ve střední Evropě, zejména v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Na slovenském území jich je také nepočítaně a dá se říci, že každým rokem přibude nějaká další.
Malé Karpaty sice nepatří mezi nejvyšší pohoří Slovenska, přesto mají svým návštěvníkům a turistům co nabídnout. Toto pohoří je neobyčejně bohaté na mnohá zajímavá a malebná přírodní zákoutí. Z některých vrchů se naskýtají nádherné výhledy na široké okolí, ale návštěvníka okouzlí také hluboké lesy, jeskyně, nebo četná skalní města táhnoucí se hřebeny vrchů.
Pokud žijete na západním Slovensku, nebo se tam jen chystáte na pár dní za rodinou nebo za známými, máme pro vás další tip, kde můžete strávit příjemný jarní den.
Pohádkově krásný Smolenický zámek dnes slouží jako kongresové centrum Slovenské akademie věd, a tak si mnozí lidé myslí, že je pro veřejnost uzavřen. Není tomu tak.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
