SR, Gabčíkovo – obec proslavená přehradou

Nicméně naším cílem tentokrát nejsou památky, ale voda v různých podobách. Než se k ní ale vydáme, nedá nám nezmínit alespoň pár zajímavostí z historie této obce. Od nepaměti patřila mezi důležitá městečka v tehdejším Uhersku. Dokumentují to výsady týdenních jarmarků od krále Matyáše, zmíněný zámeček, v němž se údajně narodil prvorozený syn Marie Terezie – pozdější císař Josef II., přítomnost několika mlýnů, lihovaru, pivovaru a cukrovaru, který patřil jisté období mezi největší v Uhersku. Původně se obec jmenovala Bes, ale v roce 1948 byla přejmenována na počest Jozefa Gabčíka, který v legendární operaci Anthropoid provedl atentát na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Obec měla dlouhodobě statut města, o který přišla v poválečném období, avšak byl jí navrácen v lednu 2016. Do povědomí se dostala i díky vodnímu dílu.

Po letmé návštěvě obce jsme se vydali k vodnímu dílu Gabčíkovo, které leží na řece Dunaj. Záminka pro jeho výstavbu spočívala hlavně ve vytvoření spolehlivé plavební dráhy mezi Bratislavou a Budapeští, ale i kvůli zregulování povodní nebo zabránění vysychání okolních lužních lesů a poklesu podzemních vod.

Výstavba díla byla zahájena v r. 1977 ve spolupráci s maďarskou stranou. Původní název díla byl Gabčíkovo-Nagymaros, avšak v roce 1989 Maďarsko jednostranně ukončilo stavební práce, čehož důsledkem musela být rozsáhlá stavební úprava úseku Gabčíkovo. V roce 1992 bylo dílo uvedeno do provozu, avšak jeho další stavby jako například elektrárna byly zprovozněny až v roce 1996. Nedokončení díla z maďarské strany si vyžádalo mezinárodní soudní spor, který Slovenská republika vyhrála, ale do dnešních dnů není vodní dílo hotové. Dosavadní náklady na výstavbu přesáhly 6 miliard bývalých slovenských korun.

Začátkem rozsáhlé stavby je jez Dunakiliti na území Maďarska, následně navazuje zdrž Hrušov u bratislavské městské části Čunovo, odkud vede 17 kilometrů dlouhý přívodní kanál ke stupni Gabčíkovo, který tvoří již zmíněná elektrárna a plavební komory. Energie produkovaná za pomoci 8 hydroagregátů by měla dosahovat 8 % celkové spotřeby na Slovensku, ale tento energetický potenciál nebyl ještě plně využit. Cesta vody pokračuje odpadním kanálem, který ji odvádí z elektrárny do původního koryta Dunaje. Nechybí zde několik regulačních opatření, která vedou až nakonec ke zdrži a vodnímu dílu Nagymaros (to není dokončeno, a tím pádem neumožňuje slovenské části díla plný provoz).

Při návštěvě samotného díla můžete vidět naplňování plavební komory, a to přímo z mostu nad přehradou. Naskýtá se zde několik pěkných výhledů na nádhernou krajinu lužních lesů z vyhlídkové terasy pod dozornou, která je umístěna na třicetimetrovém pilíři.

Návštěva vodního díla je atraktivní v každém ročním období a určitě vás ohromí svou velkolepostí. My jsme byli z tohoto výletu více než nadšeni, a proto vám ho vřele doporučujeme.

GPS: 47°52'49.8"N 17°32'18.4"E

Text: Oskár Mažgút

Foto: Roman Tvarožka, Szeder László (Wikipedia.org)