SR, Liptovský Hrádok – malé, ale krásné městečko

Ani jsme netušili, že jedno městečko, ležící ve východní části Liptovské kotliny, může nabízet tolik atrakcí. Historie Liptovského Hrádku sahá do roku 1316, kdy na jeho místě už stála osada Belsko. V roce 1341 se objevují první informace o tzv. Novém hradu. Výrazný rozvoj nastal až na přelomu 18. a 19. století. V okolí se těžilo a zpracovávalo dřevo a železná ruda, rozvíjel se obchod, a proto byl Liptovskému Hrádku udělen statut města a přiznána tržní práva. Nesmíme opomenout ani rozvoj tradičních oblastí jako včelařství, vorařství, rybářství a zemědělská a řemeslná výroba, které přispívaly k pokroku této podhorské obce. Samozřejmě, že dnes už tyto tradice pomalu ustupují, a tak se městečko začalo zaměřovat na cestovní ruch.

Liptovský Hrádok se chlubí hradem a zámečkem, první lesnickou školou v bývalém Uhersku, nejvýše položeným arboretem ve střední Evropě, budovou solného a měděného úřadu, pozůstatky vysoké pece, budovou první Slovenské zemědělské školy, železnými kříži, které jsou mementem na již dnes neexistující železářskou dílnu, Národopisným muzeem, židovským hřbitovem, klasicistním kostelem nebo chráněnou lipovou alejí, kde se nachází i kaple. Součástí městečka je i část Dovalovo, která je charakteristická osobitou hornoliptovskou architekturou. Dominantami této městské části jsou dva kostely (evangelický a katolický), které mají unikátní stavební prvky proslulých liptovských zedníků, takže za jejich dílem nemusíte jet jen do Budapešti. A to jsme jmenovali jen historicko-architektonické památky.

Ale v Liptovském Hrádku můžete objevovat i krásnou přírodu, například u soutoku řek Belé s Váhem nebo u některého z termálních přírodních pramenů. Milovníci sportu si mohou vyzkoušet sjíždění řeky, lyžování, horolezectví, rybaření i hon, samozřejmě jen s dohledem místních spolků či sdružení.

My jsme bohužel toto městečko prošli velmi rychle. Zastavili jsme se na obnovené pěší zóně, kde se nacházely obchůdky. Dále jsme se přesunuli k hradu, jehož okolí tvořilo jezírko. V jedné jeho části vyčnívala skála, na níž je postavena kaple a v ní je umístěna socha sv. Jana Křtitele. Samotný hrad pochází ze 14. století, dal ho postavit zvolenský župan Donč a byl obklopen vodním příkopem, jehož pozůstatkem je zmiňované jezírko. Hrad často měnil své majitele a postupně byl zvelebován, dokonce v letech 1601 až 1603 byl kolem hradu vybudován renesanční zámek a další budovy. Bohužel v roce 1803 hrad postihl ničivý požár. Obnovený byl jen zámeček a hrad chátral. To se změnilo až v roce 2001, kdy se celý areál dostal do soukromých rukou a byl postupně přeměněn na hotel s restaurací a wellness službami. V současnosti je přístupný pro hotelové hosty a po dohodě s personálem a malém poplatku i pro širokou veřejnost.

Nedaleko hradu se nachází snad nejhezčí vyhlídka na město. Jedná se o přírodní bradlo (útes) Skalka. Na jeho vrchol vede lesní cestička. Ani ne po pěti minutách vystoupáte na upravený vrchol, kde se kromě vyhlídkové plošiny hrdě tyčí slovenský dvojitý kříž a na zábradlí se nachází orientační panoramatická tabule s názvy hor a jejich nadmořskými výškami. Naskytne se vám tak pohled nejen na město Liptovský Hrádok, ale i na jeho okolí, kterému dominují vrchy Západních a části Vysokých Tater.

Ze zmíněného bradla můžete vidět i skrytý technický unikát, a to zarostlý starý most s poutavou a krvavou historií. Konstrukčně tento most nevisí ve vzduchu díky napnutým ocelovým lanům v jeho nitru, ale drží ho ocelové pruty. To by nebylo až tak neobvyklé, kdyby jeho rozpětí nedosahovalo úctyhodných 55 metrů, což u těchto konstrukcí je dvojnásobkem než všude jinde ve světě. Most postavili v roce 1941 váleční zajatci. Později ho chtěli Němci vyhodit do vzduchu, ale díky partyzánské skupině se tak nestalo. Život za most položilo 11 lidí. Je jen škoda, že je v současnosti zanedbaný, ale přesto je plně funkční a využívaný.

Liptovský Hrádok určitě stojí i za vícedenní návštěvu, kterou jsme si tentokrát nemohli vychutnat. Pro nás je to o důvod víc, proč se sem vrátit. Každopádně návštěvu tohoto podtatranského městečka vřele doporučujeme. 

GPS: 49°02'44.3"N 19°43'57.0"E  (hrad)

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová