SR: Lubietová – starodávné hornické město

Lubietová leží na rozhraní Slovenského Rudohoří a středohoří pod Lubietovským Veporem. Protéká jí potok Hutná, který je levobřežním přítokem Hronu.

Lubietovský Vepor
Na jihovýchod od Lubietové se nachází přírodní rezervace, rozprostírající se na hřebeni mezi vrchy Vepor (1277 m n.m.) a Hrb (1255 m n.m.). Lubietovský Vepor je součástí chráněné krajinné oblasti Polana. Chráněným prvkem této rezervace jsou komunity jedlových bučin, ale vyskytují se zde i vzácné druhy ze světa flóry (vstavače, bradatý, lýkovec, lilie, koniklec a waldštajnka) a fauny (orel křiklavý, výr velký, salamandr skvrnitý, čolek karpatský a jiné).
Na Veporu se nachází křižovatka 19°033 ' východní délky a 48°040' severní šířky, toto místo je považováno za geografický střed Slovenska.
   
Vznik Lubietové


Archeologické nálezy z roku 1959 ve vápencové jeskyni v okolí Lubietové nasvědčují tomu, že k osídlení této oblasti došlo již někdy v eneolitu (pozdní doba kamenná).
V 5. a 6. století přišli na naše území Slované, kteří se zde natrvalo usadili. Živili se kromě zemědělství a řemesel těžbou rudy povrchovým způsobem, čili kopali jámy, z čeho jsou odvozeny některé části katastru - Jamy, Jamešná.
K tatarským vpádům ze 13. století se váže smutná pověst, spojená se vznikem názvu údolí Ženská, podle níž se ženy a děti ukryly před Tatary v blízkých dolech. Když se je Tatarům nepodařilo vylákat ven, nakladli před doly oheň a všechny uvnitř udusili.
První zachovanou písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1241, v níž se zmiňuje villa Lwbete.
Historii Lubietové z období těsně po vzniku neznáme, další zmínkou je až její povýšení na město králem Ludvíkem Velikým z roku 1379. V další historii dostala Lubietová od panovníků různá práva (mlýna, jatek, lázeňského domu) a svobody (od placení mýtného, ​​pohybu po zemi, volné obchodování) pro své občany. V 16. a 17. století trpěla obec tureckými vpády, povstáními, národnostními spory a morovými epidemiemi.
 
V roce 1564 byl na náměstí Lubietové postavený hrad, který měl původně sloužit na obranu před Osmanskou říší. Až do něj se však Turci nikdy nedostali. Toto období připomíná název lokality nad obcí - Obraz - je to místo, kam se Turci dostali nejblíže, a v minulosti se zde nacházel obraz namalovaný na plechu. Turecké války připomínají také pověsti o hrdinovi Vavro Brezulovi, zachycené i Boženou Němcovou.
Významným mezníkem v historii Lubietové bylo v revolučních letech 1848 - 1849 Hurbanovské povstání, které začalo na podnět vycházející právě odtud.
 

Hornictví a hutnictví
Lubietovou v minulosti proslavilo bohatství rud. Těžilo se zde zlato, měď a železná ruda, přičemž nejvýznamnější surovinou byla měděná ruda. Poslední zmínka o její těžbě je z roku 1872. Po úpadku mědi se město zaměřilo na těžbu a zpracování železné rudy. V roce 1692 zde byla dokonce postavena první vysoká pec v Uhersku a v místní slévárně  se vyráběly součástky na první parní stroj z roku 1722, který vznikl v Nové Bani a sloužil na odčerpávání vody z dolů.


Hrnčířství
Po úpadku hornictví se začala rozvíjet řemesla a zemědělství. Díky výskytu kvalitní hrnčířské hlíny se do popředí dostalo hrnčířství. Místní hrnčíři vyráběli více než 50 druhů výrobků              zejména v zimních měsících a na jaře odcházeli z domovů, aby své výrobky prodávali na trzích. Dnes je již hrnčířská výroba minulostí.

 
Včelařství
Včelařství má dlouholetou tradici v okolí obce Lubietová. Odpradávna patřilo vybírání medu lesních včel z útrob dutých stromů vedle zemědělství, lovu a rybolovu mezi hlavní zdroje obživy na tomto území. Kromě domácností, provozovalo město velkochov včel na Čelienci od roku 1716.
 
 
Historické památky

V obci se nachází množství kulturních památek nadregionálního významu. První z nich je evangelický kostel augsburského vyznání, který stojí v obci od roku 1807. Jeho rekonstrukce se uskutečnila v létě roku 1899 a přinesla kostelu množství pseudogotických prvků. Dnes má chrám původní jen zdi. V kostele mimo jiné můžete vidět měděný lustr a křtitelnici, kterou chrámu darovali dělníci z Podbrezové, Hronce a Lubietovské Hutě.
Dalším lubietovským skvostem je římskokatolický kostel svaté Máří Magdalény, stojící na severu nad obcí. Původní kostel byl zmíněn už někdy ve 14. století. Dnes ho připomíná už jen gotický vstupní portál, jinak je chrám postavený v barokním slohu (nese prvky). U hlavního vchodu se nachází impozantní věž, stojící na dvou masivních pilířích a celý kostel je obehnán zdí, která by už potřebovala opravu.
Na náměstí stojí socha Josefa Messerschmidta od sochaře Vojtěcha Ihrinského z roku 1934, která je vzpomínkou na člověka, který se přičinil o zvelebení obce v období sílící maďarizace před první světovou válkou.
Za zmínku stojí také Kaple sv. Jana Nepomuckého nebo měšťanský rokokový dům, stojící v obci.
 
 
Dnes žije Lubietová řadou kulturních, společenských a sportovních akcí, trhů a různých folklórních vystoupení. Zdejší folklórní soubor je známý zejména svým bednářským tancem, který nemá na Slovensku obdoby, a je pozůstatkem z dob německého osidlování báňských měst.
Okolí zase láká nadšence putování přírodou úchvatnými výhledy z okolních kopců.

 

Text: Zuzana Megerssová
Foto a zdroj: Obec Ľubietová

Překlad: Stanislava Waniová