SR: Martin – toulky městem I.

Naše toulky začínáme u Střední průmyslové školy, která již několik desetiletí vychovává odborně vzdělané studenty. Mezi její nejzajímavější obory patří mechatronika, technické lyceum a dokonce i logistika. Nachází se v monumentální budově na vyvýšeném místě zvaném Hostihora. Jen o kousek dál se nachází slovenská kulturní instituce - Matice slovenská, o které si můžete více přečíst ZDE.

Průmyslovku jsme si za začátek našich toulek nevybrali náhodou. Právě zde se nachází jedno z nejlépe dostupných vyvýšených míst ve městě. Panorama zachycuje pulzující život, městskou zástavbu i okolní přírodu. Po vychutnání si pohledů na město jsme se vydali dolů z kopce směrem k městské části Sever. Cestou jsme míjeli zajímavou budovu plovárny. Byla na slovenské poměry nevšední a zároveň s legální graffity stěnou. Dohromady na 250 metrech jsme měli možnost pozorovat graffity umění v nejrůznějších barvách a tvarech. Moc se nám to líbilo.

Pokračovali jsme dál a naši pozornost upoutaly tentokrát cyklostezky. Skvěle značené a s rozumem budované, asi tak by se daly charakterizovat. Je jich tu víc než dost, a proto se při naší příští návštěvě určitě vydáme za objevováním města na kolech.

Prozatím jsme zůstali jen při pěší procházce. Ani nevíme jak a ocitli jsme se v parčíku, kterému dominoval památník Slovenského národního povstání. Jednalo se o zajímavé umělecké dílo. Na žulovém podstavci byly umístěny pušky symbolizující událost jejich rozdávání krátce po vypuknutí povstání v centru Martina. Po prohlédnutí si této pamětihodnosti jsme se přesunuli do nákupní zóny Turiec. Kromě obchodů s nejrůznějším zaměřením se zde nacházely i restaurace, dětské centrum nebo skatepark pro náctileté. My jsme tyto služby nevyužili. Spíše nás zaujala blízká, relativně nově otevřená naučná stezka: Nábřeží řeky Turiec - po stopách československé vzájemnosti. Stezka nabízí kromě procházky podél informačních tabulí i možnost sjíždění řeky Turiec na úseku o délce 5 km. Nicméně splavnost řeky je omezena na teplejší roční období a přízeň počasí.

Po vstřebání informací z naučných tabulí jsme se městskou hromadnou dopravou přesunuli do centra města. Ale místo přímočarého směřování k historickému jádru jsme se vydali do tzv. Štúrovy čtvrti, která sousedí s pěší zónou. Je to nevšední místo s cihlovou zástavbou domů, na kterých jsou vyobrazena umělecká díla - postavy, ozdoby, a to vše je dotvořeno malými atriovými parčíky. Přešli jsme tuto obytnou zónu a ocitli jsme se před městským parkem. Krásná zeleň, velké množství stezek, laviček, zazimované fontány, dětské hřiště, sochařská díla a obrovský altán - to vše jsme měli možnost cestou vidět.

Samozřejmě jsme si odběhli i na kultovní místo několika generací Martinčanů, na místní amfiteátr. Zrekonstruovaný kulturní stánek bývá místem konání koncertů, festivalů a jiných kulturních akcí. V letních měsících se promění dokonce na kino pod širým nebem.

A tady naše toulky ukončíme, ale jen do příštího týdne, kdy se vrátíme zpět do centra a řekneme si více o lidech, budovách a institucích, pro které je město celoslovensky významné.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová