SR, Nitra VIII. – pivo, kalvárie a jeskyně

Dostat se ke kalvárii nebyl problém, protože je od historického centra vzdálená necelých 20 minut chůze. Přístup ke kalvárii je možný i autem nebo městskou hromadnou dopravou. My jsme šli pěšky. Cestou jsme míjeli krásnou tovární budovu, resp. komplex budov bývalého pivovaru postaveného v letech 1893 až 1895. Pivovar během své historie vyráběl slad, sušené mláto a v neposlední řadě salonní a ležákové pivo. Zajímavostí je, že v roce 1926 pivovar zanikl a budova byla využívána jako tabákový sklad, sušárna zeleniny, sklad soli nebo jako výrobna masných produktů. Výroba piva se do Nitry navrátila v roce 1950 a získala si celoslovenské uznání. Bohužel od roku 2003 byla výroba přesunuta a od těch dob se nejznámější nitranské pivo vyrábí paradoxně v Hurbanově. Mezitím se o záchranu pivovarnických tradic pokoušejí menší městské pivovary.

Postupně, jak jsme se blížili ke kalvárii, se měnila i domovní zástavba. Větší bytové domy střídaly rodinné. Ani jsme se nenadáli a ocitli jsme se před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. První zmínky o něm sahají až do roku 1248. Uvnitř se nachází socha Sedmibolestné Panny Marie držící mrtvé tělo Krista. Pod kostelem je krypta, kde jsou pohřbeni nazaretští mniši, kteří zde kdysi měli klášter. Okolí kostela tvoří novorománský Misijní dům Matky Boží, který je hlavním sídlem misionářů verbistů.

Kostel a jeho okolí je nejen oblíbeným místem pro konání svateb, ale i významným poutním místem. Kalvárie, která vznikla na přelomu 18. a 19. století na stejnojmenném skalním vrcholu, je charakteristická malými kapličkami, které vedou od kostela až na vrch pahorku a připomínají křížovou cestu Krista. Na jejím vrcholu se nacházejí tři kříže se sousoším ukřižování a specifická šestiúhelníková kaplička Božího hrobu. Každoročně se zde konají křesťanské poutě.

Vrchol kalvárie dosahuje výšky přibližně 213 metrů nad mořem a poskytuje tak kruhový pohled na město, protilehlé svahy pohoří Tribeč, Vtáčnik, Pohronský Inovec nebo na Zoborské vrchy, jakož i na okolní pláně. My jsme po prohlídce kostela a misijního domu, ve kterém je mimochodem i misijní muzeum, pokračovali nenáročným výstupem podél kapliček až na vrchol k rozhledně, kde byly na obloukové tabuli vyznačeny orientační body. A nebyli jsme sami! V době naší návštěvy se zde hemžilo množství lidí, ať už rodin s dětmi, jednotlivců nebo sportovců. Tento krásný pahorek je lákadlem snad pro všechny, kteří mají rádi přírodu. Sami jsme se přesvědčili, že po vystoupení na pahorek jsme se ocitli na místě, kde přátelská a pohodová atmosféra byla dotvářena krásnými výhledy na okolní krajinu. Děti si pouštěly draky, dospělí jen tak seděli na trávě, cyklisté se spouštěli z kopce, a dokonce na jižním vápencovém bradle, které je pozůstatkem bývalého kamenolomu, jsme viděli lezce.

Kalvárie skrývá i nejedno přírodní tajemství. Jedním z nich jsou jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Nacházejí se na Stračí cestě, pod vrcholem kalvárie i na jiných místech. Ale zatím jsou před očima veřejnosti ukryté. Dále se zde nacházejí vzácné rostliny, z nichž jsou některé na seznamu ohrožených druhů. A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Po prohlídce kalvárie jsme své kroky namířili k nábřeží řeky Nitry. Cestou jsme natrefili na Lurdskou jeskyni, která již přes sto let nabízí útočiště věřícím lidem. Okolí jeskyně je tvořeno děkovnými tabulkami a u sošky Panny Marie hoří svíčky. Je to místo klidu, kde jsme si i my zavzpomínali na naše nejbližší a poprosili o jejich ochranu. Z pietního místa jsme pokračovali k nábřeží.

Jak náš výlet pokračoval a co všechno jsme viděli a zažili, se dozvíte už za týden.

GPS: 48°17'54.08"N 18°5'28.70"E

Zdroj a foto: Oskar Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová