SR, Orava – výlet na nejvyšší vrch

Za cíl jsme si vybrali poměrně jednoduše dostupný vrchol, který kraluje Oravské Maguře. Asi už tušíte, že řeč je o nejvyšším vrchu Minčol (1 394 m n. m.). Dostupný je z Dolního Kubína, kde stačí buď vystoupat podél sjezdovky vyhledávaného lyžařského střediska na Kubínskou holi, nebo se k němu nechat vyvézt lanovkou. Nicméně to by pro nás bylo příliš jednoduché, a proto jsme naši pouť začali z opačného konce – od obce Hruštín.

Od centra obce (u kostela) se musíte vydat směrem k lyžařskému středisku, které se nachází pod Vasilovskou holí. Připravte se na 7 kilometrů dlouhou túru po asfaltové cestě. Autem můžete dojet až k relativně nově vybudovanému středisku, které nabízí dostatečné množství parkovacích míst.

Přestože bylo poměrně brzy ráno, hemžilo se to tu lidmi. Nezdržovali jsme se a svižným krokem jsme se vydali ve směru naučné stezky Vasilovská hole, která nás citujeme: „přenesla do světa úžasné přírody, která je daleko od nástrah rychlého světa“. A skutečně to tak i bylo. Poměrně prudkým stoupáním po sjezdovce jsme míjeli informační tabule a dozvěděli jsme se o fauně, flóře a o ochraně a zranitelnosti dané lokality. Po necelé hodině jsme dorazili na vrchol k otočce lanovky, kde měla stát rozhledna, alespoň podle tabulí, ale nestálo zde nic. Možná časem...

S vrcholem jsme dosáhli nadmořské výšky 1 142 metrů a poprvé se nám naskytly skvostné výhledy nejen na středisko pod námi, ale i na oravské obce, Námestovo, Oravskou přehradu, jednoduše na krásnou oravskou zemi. Po chvilce jsme se vydali k jezírkům. Nádhernou a širokou planinou, přes kterou vedla stezka, jsme došli ke kraji lesa.

Zde jsme začali pociťovat poměrně vlhkou půdu pod nohama, a když k tomu připočtete zvuky hustého lesa, připadali jsme si jako v dobrodružném filmu. V lese jsou i medvědi, proto jsme se tu moc nezdržovali a přidali do kroku.

Po cestě jsme si trhali borůvky a občas našli i hřiby. Modře značená lesní stezka nás vedla kolem kapradin, mýtin a někdy protínala i potoky. Ani jsme se nenadáli a ocitli jsme se na vrcholové mýtině, která byla posetá borůvkovými keři. Místní je nazývají „jafiry“. Nasbírali jsme si do hrnků pár hrstí, následně sedli na kámen a vychutnávali si o něco vyšší pohledy.

Asi za půl hodiny jsme už kráčeli po hřebeni Oravské Magury, abychom dosáhli druhý nejvyšší vrch – Kubínskou holi (1 346 m n. m.). Zde se nám naskytl pohled nejen na technická zařízení lyžařského střediska, ale i na město Dolný Kubín, pohoří Malá a Velká Fatra, Nízké a Vysoké Tatry a Chočské vrchy s majestátním Velkým Chočem. Kousek od sjezdovky se vypíná velká bílá koule na vysokém ocelovém podstavci, která slouží jako meteorologický radar.

Kolem tohoto technického zařízení vede červeně značená turistická stezka, kterou jsme se dostali až k našemu cíli, a to k nejvyššímu vrcholu Oravské Magury – k vrchu Minčol. Jelikož je vrchol zalesněný, ani vám nepřijde, že jste na skutečně nejvyšším místě v okolí.
 
Cesta zpět nám uběhla poměrně rychle a vyústila na stezku, kterou jsme stoupali vzhůru. Tento bod je v mapě označen názvem – Pod Minčolem. Dále jsme sestoupali k rozcestí k jezírkům, odkud vedla sice neznačená, ale dobře viditelná cesta, o které si více můžete přečíst zde. Tyto hluboko v horách schované skvosty je třeba určitě vidět. První jezírko je zcela zarostlé, druhé se k tomu blíží a třetí – nejmenší – nabízí pohled na vodní hladinu, kterou křižují popadané stromy.

Jelikož jsme neměli času nazbyt, sestup jsme zvolili přes lesnické cesty, které nás vyvedly až do poloviny Vasilovské hole. Tuto trasu bez doprovodu domácích nedoporučujeme, neboť můžete velmi snadno zabloudit, což se mimochodem skoro stalo i nám.

Nakonec jsme si dopřáli zasloužený odpočinek v kolibě, kde jsme spokojeně završili náš turistický den, jehož absolvování vám vřele doporučujeme.

GPS: (Minčol) 49°16'42.0"N 19°14'26.8"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová