SR, region Novohrad: Filakovo město na Slovensko-maďarském pomezí

Musím přiznat, že jižní část středního Slovenska nemám zatím příliš prochozenou, a tak mě mile překvapilo, když jsem se dozvěděla, že se tu cestou na východ na pár hodin zastavíme. Konkrétně ve městě Filakovo, které leží v Cerové vrchovině na Slovensko - maďarském pomezí. To jistě vysvětluje, proč je zde většina nápisů dvoujazyčná a také proč domácí mnohokrát promluví nejprve maďarsky a až potom slovensky. Tak například maďarský název města Filakovo zní Fulek.

Na prohlídku města jsme bohužel neměli ani půl dne. Přesto nám Filakovo stihlo předvést řadu krásných zákoutí a navštívili jsme i středověký Filakovský hrad, z něhož se do dnešních dnů zachovala už jen majestátní zřícenina.

Pamětihodnosti města

Při toulkách Fiakovem jistě narazíte na několik krásných budov. Vzpomeňme například zajímavý zámek Berchtoldových, pocházející z konce 18. století, ve kterém dnes sídlí gymnázium. Součástí zámečku je i přilehlý park, ve kterém v minulosti volně žili jeleni a srnčí zvěř a v současnosti zde můžete navštívit například filakovské minizoo. Ani zámek Cebriánových byste neměli při procházce Filakovem obejít jen tak, bez povšimnutí. Přesto, že budova již ztratila svou někdejší impozantnost, stále je významným prvkem v celkovém obraze města. Zajímavé je zejména její průčelí s pilířovou arkádou. Další zajímavou budovou, která se však v současnosti nachází v dost zuboženém stavu, je Koháryho kurie postavená v první polovině 18. století v místě, kde kdysi stávala kurie Báthoryových, pocházející ze 17. století.

Jako většina míst, i Filakovo má své jedinečné náměstí, které se při toulkách městem snad ani nedá vynechat. Na Náměstí padlých hrdinů stojí například pomník 1. světové války i pomník padlých hrdinů sovětské armády z druhé světové války. Velmi zajímavá je i budova reduty, čili společenské budovy, které domácí neřeknou jinak než Vigadó. Tato krásná budova s ​​eklektickou fasádou pocházející z konce 19. století je ještě i dnes významným centrem společenského a kulturního života. Sídlí zde nejen knihovna, ale také Městské vlastivědné muzeum.

I budova Městského úřadu patří k velmi zajímavým stavbám. Kdysi v ní sídlil dokonce požárnický sbor. Určitě si na ní všimněte zejména věžičky, z níž měli požárníci město jako na dlani, a tak jim sloužila jako skvělá pozorovatelna. Za zmínku stojí i farní kostel Nanebevzetí Panny Marie či přilehlý františkánský klášter, který na něj navazuje ze severozápadní strany. Oba jsou prohlášeny za Národní kulturní památku.

Národní kulturní památka Filakovský hrad

Postupně se však přesuňme k určitě nejnavštěvovanější Filakovské památce - Filakovskému hradu. Dnes v jeho pětipatrové Bebekové baště, která byla jen před několika lety zrekonstruovaná, sídlí Hradní muzeum.

Ale pojďme pěkně popořadě. Historie Filakovského hradu se začala psát pravděpodobně někdy ve 12. století, kdy se na hradním vrchu k nebesům tyčil kamenný hrad. První doložená písemná zmínka pochází z roku 1242. Od té doby, jak už to s hrady bývá, se zde vystřídalo několik významných či méně významných majitelů. Mezi nejznámější z nich jistě patřil Matúš Čák Trenčianský.

I podoba hradu se v průběhu jeho historie značně měnila a přizpůsobovala požadavkům dané doby. Po zesílení tureckého nebezpečí byl hrad přestaven na mohutnou renesanční pevnost. V té době se dobudovala i městská opevnění, která navazovala na hradní akropoli. Navzdory úmorné snaze se však hrad na dlouhých 39 let dostal do rukou Turků, dokud ho v roce 1593 nevybojovala zpět císařská vojska.

Pak se na hradě vystřídalo několik velitelů, obsadila ho bočkajovská vojska, musel čelit častým vojenským neklidům mezi mocenskými skupinami habsburské říše a císařem, což si vynutilo nemalé úpravy a v roce 1615 ho dokonce zachvátil požár. Hrad však prošel další obnovou, a tak o něj opět začala mezi sebou bojovat tehdejší mocnost. Později, během Rákocziho povstání, obsadilo město císařské vojsko. V té době nejen město, ale i hrad prosperovaly. Na Červené skále byla vystavena strážní věž a na strážní hoře začala hlídat stálá posádka. Během Tököliho protihabsburského povstání na hrad zaútočili, ale nedobyli ho. Podařilo se jim to až o 4 roky později, v roce 1682, kdy se Tökölimu s pomocí velké armády tureckých vojáků po náročném obléhání přece jen podařilo hrad nakonec dobýt. Následně hrad vyhořel a město bylo zničeno. A od té doby jsou z hradu už jen zříceniny.

Z městského opevnění se do dnešních dnů zachovala už jen jediná bašta, dolní hrad pohltilo město, zachovala se z něj jen nepatrná část nádvoří. Ale dnes je hrad navzdory všem strastem oblíbeným místem výletů nejen pro domácí obyvatele, ale i lidi ze širokého okolí. Postupně se uskutečňuje jeho konzervace a poměrně nedávno zde bylo dokonce zřízeno i zajímavé muzeum, které se věnuje dějinám hradu a města Filakovo.

GPS: 48°16'18.9"N 19°49'25.3"E

Text: Oľga Maňáková

Foto : Oskár Mažgút, Wikipedia.org - Tomi.n, Tomáš N.

Překlad: Stanislava Waniová