SR: Ružomberok – výlet po městě

V Ružomberku jsme nebyli už několik let. Od poslední návštěvy se město změnilo. Vylepšená pěší zóna, nová výstavba a čistší vzduch, asi tak by se daly popsat naše první dojmy. Cestou z nádraží, která je mimochodem jedna z nejkrásnějších na Slovensku díky barevné ornamentální výzdobě, jsme natrefili na turistický rozcestník. Ten nás nabádal k výletům k hradu Likavka, na vrchol Střední Polany, nebo do obcí Bešeňová nebo Korytnica. Jelikož jsme nebyli turisticky vybaveni, pokračovali jsme přes řeku Váh do centra města.

Zakrátko jsme se ocitli na pěší zóně, kterou lemovaly historické budovy, na kterých v přízemí, místy i v poschodí byly obchodní provozy. Snad nejvýznamnější byla ulice Mostová, která patří k nejstarším ve městě i s tzv. Kordošovským domem č. 6 i objektem lidové banky s netradiční štukatérskou fasádou, nebo ulice Podhora s domy významných slovenských buditelů.

Zajímavým zpestřením naší procházky byla umělecká díla z kamene uprostřed některých ulic a náměstí. Zalíbila se nám také výrazná "novodobá" budova Kulturního domu A. Hlinky, který na stavbu přispěl celým svým majetkem. A právě Andrej Hlinka je s městem Ružomberok úzce spjat. Ve městě se narodil (narodil se v obci Černová, dnes již součást Ružomberka), část života zde působil a je zde i pohřben. Tuto slovenskou vůdčí osobnost národního hnutí vidíme i na náměstí Andreje Hlinky, kde má důstojný památník v podobě sochy, nebo v mauzoleu, kde bylo uloženo v letech 1941 až 1945 jeho tělo. Dnes je toto místo prohlášeno za národní kulturní památku. K tomuto památníku vede cesta ze dvou stran, z nichž jedna je Školskými schody zdobenými balustrádami (sloupkové zábradlí) a sochařským dílem zobrazujícím svatého Josefa tesaře s dítětem.

Na náměstí Andreje Hlinky se kromě již zmíněného památníku nachází i Mariánský sloup z roku 1858 i s historickou stromovou alejí a secesními měšťanskými a řemeslnickými domy. Na témže náměstí je chloubou i krásná budova radnice v nově renesančním slohu z roku 1897, kde sídlí městský úřad. Napravo od radnice se tyčí římsko-katolický kostel sv. Ondřeje, který je nejvýraznější dominantou města. Zajímavostí je, že okenní vitráže jižní lodi kostela jsou vytvořeny národním umělcem Ludovítem Fullou. Tento světoznámý umělecký mistr, zakladatel slovenské moderny, má ve městě i galerii, kde je veřejnosti zpřístupněno jeho celoživotní dílo. Tu jsme sice nenavštívili, ale zato jsme si prošli okolí evangelického kostela, jehož část interiéru tvoří vzácný oltářní obraz P. M. Bohuňova - bývalé měšťanské školy a zajímavý hornický dům. Zabloudili jsme i do již "neexistující" Panské ulice, kde se nacházela nově zrekonstruovaná židovská synagoga z roku 1880.

Ružomberok se nám vskutku zalíbil. Už delší dobu jsme nebyli ve městě, které je nejen výškově členěné, ale i kruhovitě propojené úzkými uličkami a schody. Krátce jsme se zastavili také v cukrárně, koláček byl znamenitý, nebo na nákupu v obchodním centru. Plní dojmů jsme v poslední chvíli dorazili zpět na nádraží, odkud nám ani ne za minutu odjížděl vlak.

Město Ružomberok už není jen městem celulózy, ale i krásných zákoutí a příjemné atmosféry, proto vám jeho návštěvu vřele doporučujeme.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová