SR: Sandberg – svědek dávného třetihorního moře u Bratislavy II.

Člověk má možnost navštívit místa, která jsou němým svědkem dávného vyhynulého života prehistorického třetihorního moře, které se na našem území nacházelo před přibližně 13 miliony let. Naleziště je součástí Národní přírodní rezervace Děvínská Kobyla, proto je zde sběr fosilií zakázán. Ve druhé části článku pojednávající o této zajímavé a neobyčejné lokalitě si více povíme o pestré geologické historii tohoto významného chráněného území a o jeho fosilní fauně, která dělá naleziště Sandberg takovým vzácným a jedinečným.

Geologická historie lokality

V průběhu uplynulých geologických období pokrývalo moře území Slovenska několikrát. V závislosti na geomorfologickém vývoji našeho území však moře neustále migrovala a měnila svou polohu. Takové změny se děly i během mladších třetihor (neogén). Přibližně před 13,65 miliony let postihl naše území mohutný postup moře na pevninu. Malé Karpaty v tomto období vytvářely podlouhlý poloostrov, táhnoucí se na jih až k Děvínské Kobyle a Hainburským vrchům. Mořské sedimenty, jakož i četné fosílie různých mořských a suchozemských živočichů z tohoto období odkrývají právě písčité stěny lomu Sandberg u Děvínské Nové Vsi. V závislosti na vývoji daného území mělo prostředí nejdříve charakter skalnatých vápencových pobřeží nebo písčitých pláží, později po stoupnutí hladiny moře se změnilo na písčité, až jílovité mořské dno s bohatým zastoupením mořských živočichů a řas.

Obyvatelé bratislavského moře

Třetihorní mořské dno, tak i pobřeží bylo obýváno pestrou paletou různých živočichů. Skalnatá vápencová pobřeží bičováná vlnobitím byly domovem zejména mlžů, kteří žili v komůrkách vyvrtaných v hornině. Jemné písčité dno obývali hlavně různí měkkýši - mlži a plži. Z mlžů se nejčastěji vyskytovaly ústřice, hřebenatky, kardity a srdcovky. Nálezy schránek hřebenatek patří k charakteristickým a nejčastějším nálezům z této lokality. Mořské dno poskytovalo prostor a obživu i pro další mořské bezobratlé - mechovky, houbičky, mnohoštětinatce, ramenonožce, ježovky a kraby. Kromě toho se dařilo i drobným nenápadným živočichům - dírkonošcům. Pobřežní vody však byly obydlené i více druhy ryb, žraloků a rejnoků. Bohaté výskyty ryb poskytovaly potravu i pro další dravé živočichy - tuleně. Kromě nich se zde vyskytovaly i sirény (dugony), které byly vázány na prostředí se dnem porostlým mořskými travinami, kterými se živily. Do pobřežních vod Děvínské Kobyly občas zabloudily i velryby, jejichž ojedinělé kosterní zbytky se na tomto významném nalezišti našly také. Kromě živočichů se velmi dobře dařilo i červeným řasám - litotamniám, jejichž hromadné výskyty umožnily vznik řasových vápenců.

Význam a ochrana lokality

Na chráněné paleontologické lokalitě Sandberg probíhají výzkumy již od druhé poloviny 19. století. Od tohoto období až po současnost se z této významné lokality podařilo popsat množství druhů bohaté fosilní mořské a suchozemské fauny. Na základě dosavadních poznatků a nálezů lze toto naleziště zařadit mezi jednu z nejvýznamnějších paleontologických lokalit na Slovensku. I z uvedeného důvodu je nutná aktivní ochrana tohoto území hlavně před vandalismem a nezodpovědnými návštěvníky. Naleziště Sandberg u Bratislavy je jedinečnou ukázkou a vzácným přírodním dědictvím, poukazujícím na pestrost a bohatost vyhynulého života panujícího na našem území během mladších třetihor. Fosilní zbytky mořských živočichů objevené v této lokalitě je možné si prohlédnout ve stálé paleontologické expozici Přírodovědeckého muzea SNM v Bratislavě.

Text a foto: Radoslav Biskupič

Překlad: Stanislava Waniová