SR: Suchá Belá – nejromantičtější soutěska Slovenska

Tou soutěskou je Suchá Belá. Patří k nejnavštěvovanějším soutěskám na Slovensku, a to nejen kvůli jejím přírodním krásám, ale i díky její romantické nevšednosti. Při stoupání člověk překoná 400 výškových metrů, ale vůbec si to neuvědomí. Způsobují to přírodní prvky jako skalní okna, Misovy vodopády či okénkový vodopád. Strhnou na sebe veškerou pozornost, a tak únava způsobená výstupem nemá žádnou šanci. Tak pojďte společně s námi poznat tento vyhledávaný kout Slovenska.

Cesta za romantikou

Vstupní branou do národního parku Slovenský ráj, konkrétně do soutěsky Suchá Belá, je místní část obce Hrabušice – Podlesok. V tomto výchozím a cílovém bodě se nachází kemp, chatky, velké parkoviště, zastávka autobusů a v sezoně i bufety s občerstvením. Odtud začne naše poměrně náročnější túra. Od rozcestníku před recepcí autokempu budeme pokračovat k soutěsce po zelené turistické značce. Jdeme podél plotu autokempu, později sestupuje k řečišti a pokračuje lesem. Stezka vede po dřevěných lávkách, střídavě po obou březích a řečišti potoka až pod roklinu Misových vodopádů. Z tohoto bodu už pokračujeme po žebřících nebo přidržováním se řetězů. Po pár krocích na nás číhá nejužší místo soutěsky, tzv. roklina nebo skalní okno. Po jeho překonání se dostaneme přes Okénkový vodopád už po více rozšířené části ke Korytovému vodopádu.

Dále pokračujeme podél bočního vodopádu do tzv. Kaskád a následně strměji nahoru k zalesněnému ponornému řečišti. Poté vyjdeme u studánky na úzkou asfaltovou cestu. Celý výstup definitivně ukončíme na okraji výrazné planiny Glace. Odtud vede lesní cesta označená žlutou turistickou značkou až pod rozcestí Pod ptačím hrbem. Zde musíme sejít z cesty a pokračovat po červené značce. Lesní cesta postupně klesá a dovede nás ke známé rekreační a historické oblasti Kláštorisko.

Kláštorisko – život kartuziánů

Během sestupu ze Suché Belé jsme narazili na zříceniny někdejšího kláštera, který v minulosti poskytoval útočiště před nepřáteli lidem žijícím v okolních vesnicích, a tak tato lokalita ne náhodou nesla název Skála útočiště. Odtud pochází i samotné pojmenování Kláštorisko. V roce 1299 založili klášter kartuziáni, kteří zde žili a zároveň ho rozšířili v roce 1330 o kostel. Klášter byl později vypálen a v 15. století zde byla vybudována kaple. Od těch dob klášter chátral a dodnes nám zůstaly jen destruované zdi, ale díky dobrovolníkům se postupně obnovuje a nabývá původní vzhled.

Pokračujeme v cestě

Po setkání a seznámení se s historií tohoto oblíbeného místa, pokračujeme v cestě severozápadním směrem po zelené značce. Po kamením vysypané cestě a přes louku sestoupíme k rozcestí Pod Kláštoriskem a z lesní cesty odbočíme doprava na stezku. Cesta vede přes les po zelené značce, v závěru vedle rekreačního střediska k rozcestí Hrdlo Hornádu. Odtud pokračujeme po modré značce vedle potoka, později asfaltovou cestou až do kempové osady Podlesok. Tam se naše túra po krásných, ale fyzicky náročných čtyř a půl hodinách končí.

Suchá Belá je tím pravým místem pro rodinný výlet. Cestu zvládnou i děti nebo starší lidé. A proč je vlastně Suchá Belá Suchá? Pojmenování této rokle je zdůvodněno vyschlým dnem v dolní části soutěsky, kde se již tekoucí potok ztrácí v ponoru.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová