SR, Topolčany – nevšední městečko

V údolí řeky Nitry (přibližně 30 kilometrů od Piešťan) se rozprostírají Topolčany. Jejich panoráma hlídají vrcholky Považského Inovce a pohoří Tribeč. Samotné pojmenování města bylo odvozeno od termálních pramenů v jeho okolí a do roku 1920 měly Topolčany přívlastek Velké.

Jejich historie je poměrně bohatá. Území bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy. Vystřídaly se zde různé kultury, například maďarovská, lužická či halštatská. Nechybí zde ani nálezy po Keltech, Germánech a Slovanech.

Avšak první písemné zmínky o městě samotném se objevují až v období středověku. Spojované jsou s darovací listinou krále Bély IV., který v roce 1235 daroval město i se třemi vesničkami tehdejšímu královskému štolbovi. Postupně se město stalo majetkem dalších panovníků, z nichž zmíníme alespoň Matúše Čáka Trenčanského, krále Ludvíka a krále Zikmunda.

Tito „správci“ města se přičinili o výstavbu Topolčanského hradu, který měl z východu chránit sídelní hrad v Trenčíně, přidělili obci výsadu vlastního soudnictví, vybudoval se zde klášter benediktinů nebo solný sklad. Ve městě vzniklo i proslulé zvonolitectví mistra Pavla, konala se zde různá shromáždění. Topolčany si ale prošly i obdobím tyranie, vzpour, požárů, a dokonce velkým zemětřesením. V roce 1599 byly zcela zničeny tureckými nájezdy.

Navzdory všemu město nezaniklo, ale postupně se opět postavilo na nohy. Počátkem 20. století se rozvíjí průmysl, školství i kultura. Opětovná rána do dějin Topolčan přichází s druhou světovou válkou, kdy bylo židovské obyvatelstvo deportováno do vyhlazovacích táborů. Smutným zápisem historie je i poválečný topolčanský protižidovský pogrom.

Ale nechme už dějiny města odpočívat a vydejme se do současnosti. Město nabízí k vidění několik turisticky atraktivních památek. Jsou jimi například kostely, kaple, socha Žochára (označení Topolčance v nitranském nářečí) nebo secesní budova radnice v centru města. Ještě během války zde stála i synagoga, ale ta se bohužel nezachovala. Navštívit můžete také zdejší kalvárii, Tribečské muzeum, galerii, architektonicky různorodé vily nebo o trošku vzdálenější Topolčanský hrad ze 13. století.

Zajímavé je také kulturní centrum Nástupiště 1-12, nacházející se v prostorách podchodu mezi železničním a autobusovým nádražím. Slouží k prezentaci hudebníků, divadelníků, fotografů, výtvarníků a dalších umělců. Topolčany jsou i ideálním výchozím bodem pro výlety k přírodním památkám Čertova pec, Velká skála, k historickému parku v Krušovcích nebo k rozhledně Panská Javorina a Marhát.

Město je známé i díky celoslovenským podnikům v oblasti potravinářství (Hyza), pivovarnictví (Topvar), výroby nábytku (Decodom) či výroby oděvů (Ozeta). Mezi osobnosti města patří např. Rudolf Vrba – uprchlík z Osvětimi, politik a premiér Slovenské republiky Robert Fico i hokejisté Miroslav Šatan a Lubomír Višňovský.

Topolčany v sobě spojují historii, kulturu i neotřelost, kterou byste měli vidět a hlavně zažít. Takže pokud pojedete kolem, určitě se zde zastavte.

GPS: 48°33'33.4"N 18°10'27.8"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová