SR, Trstená – privilegované oravské městečko

Historie se začala psát v roce 1371, kdy byla Trstená založena notářem Schwankomirem. Její katastr byl zřízen na území staršího sousedního městečka Tvrdošín. Nově vzniklá osada dostala pojmenování Bingenstadt (až od roku 1609 se objevuje název Thrstenem – odvozen od zdejšího bažinatého území s rákosem). Z dobové Šoltýské listiny víme, že městečko získalo výsadní postavení, které předznamenalo jeho významný hospodářský rozmach.

Avšak období rozvoje bylo postupem času zpomalené, a to z důvodu ztráty autonomie vůči oravskému panství, jehož se stala Trstená součástí. Významným rokem pro obec byl 1609, kdy král Matyáš II. udělil městu tržní práva, která byla dříve výsadou Šoltýského rodu. V 17. století byl zmíněný rod oceněn šlechtickým titulem a měšťané si nechávali potvrzovat starší výsady panovníků, čímž se Trstená stala nejvýznamnější obcí ze všech oravských městeček. Přesto se nikdy nestala svobodným královský městem a až do dob zrušení poddanství byla součástí již zmíněného oravského panství.

Během období baroka, kdy se v městečku usadil škapulířský kult (významný protireformačním prvek), začala být Trstená duchovním centrem regionu. Osmnácté století přineslo období klidu, dařilo se hospodářství a začal se rozvíjet obchod i řemeslo. Konaly se zde velké jarmarky s dobytkem, ale i hrnčířskými výrobky. Změna nastala až po zániku monarchie. Bouřlivé období 20. století bylo plné vzestupů a pádů. Městečkem procházela frontová linie během druhé světové války, která ho z větší části zničila. Poválečná obnova natrvalo změnila ráz města. Z řemeslně-obchodního a zemědělského centra se postupně stalo průmyslové. Ke stagnaci přispělo i zrušení sídla okresu v roce 1960.

Navzdory historickým událostem si Trstená od roku 1776 do současnosti zachovává působení řádu menších bratří františkánů, kteří spravují místní klášter a malý kostel na náměstí, také od středověku rozvíjejí školství. Tehdejší proslulá škola se v roce 1869 přetransformovala na Královské katolické gymnázium, jehož pokračovatelem je nynější Gymnázium Martina Hattaly. Od roku 1948 je zde vybudována nemocnice, která je pravidelně zařazována mezi ty nejlepší na Slovensku. Trstená se na relativně krátkou dobu stala i největším slovenským výrobcem (dovozcem) televizních přijímačů (OVP, Orava).

Elektrotechnický průmysl tu má zastoupení dodnes. Působí zde totiž japonský Panasonic, který patří mezi největší zaměstnavatele. Co se týče kulturního vyžití, konají se zde akce s celoslovenskou působností  – Trstenská křídlovka, Dilongova Trstená, festival gospelové hudby nebo Trstenský varhanní podzim.

Kulturním dědictvím města je kromě folkloru, zvyků a tradic i keramika, která se od 17. století vyrábí z místní hlíny. Typická je cihlově červenou barvou, zdobená bílou hlinkou a glazováním.

Už za týden se vydáme na procházku po památkách městečka. Řekneme si nejen o úchvatném barokním farním kostele, ale vydáme se i po stopách osobností a nahlédneme i do volnočasových aktivit.

GPS: 49°21'33.4"N 19°36'32.7"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová