SR, Važec – rázovitá obec v lůně přírody
Obec Važec v nejvýchodnější části Liptovské kotliny je „usazená“ v údolí Bílého Váhu. Ze severu na ni dohlížejí majestátní Tatry a z jihu Kozí hřbety (Kozie chrbty). Dopravní dostupnost je zajištěna autobusy, vlaky (obcí prochází železniční trať Žilina-Košice) a nedaleko je i dálnice D1.
Osídlení této oblasti se datuje už do doby kamenné, avšak v rámci novodobých dějin je zmínka o Važci až kolem r. 1222. Obec postupně prošla vpádem Mongolů, později husitů, kteří zde zanechali výraznou stopu reformátorství. Zatímco vesnice rozvíjela a podporovala vzdělanost, v jejím okolí se zakládaly salaše, které byly útočištěm pro zbojníky, kteří se bouřili proti tehdejšímu nevolnictví. Údajně byli mezi nimi i Jánošík či známý važecký zbojník Šablik.
Z pohledu turistiky byl zajímavý rok 1773, kdy byl proveden první zdokumentovaný výstup na tatranský Kriváň. O něco později se sem už pořádaly pravidelné národní výstupy. Další výrazný rozvoj obce nastal po vybudování Košicko-bohumínské železnice. V roce 1922 byla objevena Važecká jeskyně, která byla o necelých 6 let později zpřístupněna veřejnosti. Snad nejsmutnějším dnem v historii obce se stal 17. červenec 1931, kdy téměř vše shořelo.
Tragédie se přičinila i o značné vystěhování obyvatelstva. Po postupné obnově vesničky se místní houževnatí obyvatelé aktivně zapojili i do partyzánského odboje a podporovali Slovenské národní povstání. V roce 1947 ztratila obec 1/3 katastru bez souhlasu jejích obyvatel, a to z důvodu vyhlášení Tatranského národního parku. V současnosti nabízí Važec procházku po památkách i přírodních zajímavostech.
Snad první zastávkou v obci by mělo být místní Muzeum lidových tradic pana Jána Kováče. Zde najdete průřez historií a získáte představu o životě a tradicích místních. Naskytne se vám pohled na kroje s kožešinami, bytové zařízení i nářadí. Dozvíte se o lidovém stavitelství, které je charakteristické horskými prvky, a také o místním působení osobností Jana Hály či Karola Plicky, kteří dostali obec do národního povědomí.
Dále se vydejte do centra, kde najdete malebné náměstí s upraveným parkem. V jeho blízkosti se nachází trojlodní novorománský evangelický kostel s věží, jejímž autorem je slavný slovenský architekt Milan Michal Harminc. Interiér kostela je tvořen malbami Jana Hály, dekorativními opěrnými pilíři či nádhernými oltářními obrazy. Najdete zde i vyobrazení Jana Husa či Martina Luthera.
O něco dále se nachází jednolodní římskokatolický kostel Klanění se tří králů s přestavěnou věží z druhé poloviny 13. století. Uvnitř najdete barokní oltáře či rokokovou křtitelnici a kazatelnu. Věž je dekorována zubořezem a zakončena jehlanovou helmicí, v jejím nitru se nachází zvon z 15. století.
V obci si všimněte i několika lidových domů ze dřeva či zdiva se sedlovou střechou, které jsou národní kulturní památkou. Nevynechejte ani návštěvu domu českého malíře a dokumentaristy Jana Antonína Hály, v němž je zřízena expozice. V památném areálu najdete dva objekty – dům s díly umělce a chalupu s etnografickou expozicí. Pozoruhodný je i zdejší německý vojensky hřbitov.
Nejvyhledávanější turistickou atrakcí obce je Važecká jeskyně na jihozápadním okraji. Návštěvníkům nabízí pestrobarevnou sintrovou výplň, podzemní jezírka, úžasné krápníky i kosterní pozůstatky medvěda jeskynního.
Važec se může pochlubit také významnými rodáky a osobnostmi, které zde působily, například spisovatelé Janko Silan, Štefan Rysuľa, sběratel lidových písní Janko Ilavský-Podkrivánský či fyzik Michal Ferianc.
Obec má své zastoupení i ve vesmíru, a to v podobě planetky (347028) nesoucí její jméno. Dále je pak na jižní straně Vysokých Tater 2,5kilometrová Važecká dolina. Kromě okolních hor doporučujeme navštívit ruiny středověké osady Šoldov na staré cestě z Važce do Štrby, které vás přenesou do 13. století. Na odbočce do archeoskanzenu uvidíte i kamenný monolit nazývaný Janošíková šlépěj, kde údajně slavný zbojník zanechal otisk nohy v kameni.
GPS: 49°03'34.1"N 19°58'42.7"E
Text: Oskár Mažgút
Foto: HIK, o.z., (c) Radovan Bahna, wikipedia.org (hřbitov)
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |